CZ Premiéra: 13. 1. 2011

Rytíři Behmen (Cage) a Felson (Perlman) strávili posledních pár let na oblíbené středověké kratochvíli, křížové výpravě. Ve chvíli, kdy se boj proti nevěřícím změnil na vyvražďování žen a dětí, udělali čelem vzad a dezertovali. Na svých cestách se dostanou do morem postiženého města, kde se, ne zrovna dobrovolně, musejí ujmout jednorázové brigády v podobě transportu dívky (Foy), podezřelé z čarodějnictví a tudíž i seslání morové nákazy, k procesu do vzdáleného kláštera. Oba zkušení bojovníci záhy zjišťují, že s dívkou skutečně není všechno úplně v pořádku a že cesta nebude zrovna jednoduchá…

Film, prezentovaný jako drsná středověká fantasy, bylo považován za jakéhosi černého koně měsíce ledna a za redakci můžu napsat, že jsme se na něj vcelku těšili. Nicolas Cage v hlavní roli je bezesporu pro nejednoho diváka silným lákadlem, snímek se navíc tématicky velmi podobá v loňském roce uvedenému filmu „Solomon Kane,“ což nebyla vůbec špatná podívaná. Stejně jako jeho britský kolega, i „Hon na čarodějnice si klade za cíl především diváka pobavit a ne mu ukázat nové obzory, čemuž odpovídá jeho zpracování. Příběh samotný funguje vcelku kompaktně, ostatně na cestě z bodu A do bodu B se toho až tolik pokazit nedá. S určitými logickými mezerami v ději sice divák počítat musí, ale to u podobného typu filmu nepovažuji za nijak tragické.

Tvůrci si dali velmi záležet na ladění filmového světa a jeho atmosféře. Středověk v jejich podání představuje ponuré, nevlídné místo, kde zmar a zkáza prakticky visí ve vzduchu. Vizuální stránka věci je vůbec velmi povedená, takže např. strašidelný les působí skutečně strašidelně a bezútěšně, a celek je navíc umocněn velmi zdařilou hudbou. Jednotlivé skladby sice nejsou příliš originální, nicméně ke scénám pasují velmi dobře a vhodně je podbarvují.

Děj, zasazený do tohoto dobře zvládnutého prostředí respektuje skutečnost, že divák si chce především ukrátit čas a ne pouze poslouchat sáhodlouhé dialogy. Scénář staví před hrdiny spoustu problémů, prakticky neustále se alespoň něco děje a film tak zdárně ubíhá ke svému konci. Rozhodně se nedá říct, že bych se u sledování jakkoliv nudil, což podporuje rozumě zvolená celková délka.

Velmi milým překvapením se pak stala mladá a prakticky neznámá Claire Foy, která ztvárnila dívku nařčenou z čarodějnictví. Její výkon je skutečně obdivuhodný, postavu hraje naprosto přirozeně a výborně se do ní hodí. Během filmu zručně balancuje mezi dvěma možnými vysvětleními, co je její postava doopravdy zač. Jde skutečně jen o nevinnou oběť, nebo opravdovou, zlo čarodějnici? Odpověď není zrovna jednoduché odhadnout, Claire skvěle zvládá obě polohy, v jednu chvíli působí bezbranně, o minutu a jeden zvláštní úsměv později zase démonicky, přičemž z jednoho stavu do druhého přechází naprosto plynule. Na plátně překonává všechny své herecké kolegy a věřím, že jí tahle role otevře cestu k dalším projektům.

Nicolas Cage coby hlavní hrdina s vizáží člena rockové kapely předvádí svůj standardní tzn. dobrý výkon, bohužel jeho postava není napsaná zrovna ideálně. Je až příliš tichá, nenápadná a na poměry filmového světa také slušná. Podobný film si zaslouží hrdinu, který se neštítí ušpinit si ruce od krve a nejedná zrovna podle vybrané etikety. Tento dojem se však podaří vytvořit pouze na začátku filmu během bojů při křížové výpravě, dál už se představa drsného hrdiny postupem času stále více bledne. O jeho nejlepším příteli, kterého hraje Ron Perlman, se dá říct prakticky to samé. Většina ostatních postav ve filmu pak má pouze doplňující funkci a nedá tolik práce uhodnout, že zdaleka ne každý z nich se dožije závěrečných titulků.

Až doposud se „Hon na čarodějnice“ jeví jako zdařilá zábava, jejíž jediným problém je nedostatečně přímočarý hrdina. Bohužel, negativ se najde víc, a některé z nich skutečně zamrzí. Mezi ně patří zařazení snímku do kategorie PG-13. Např. úvodní boje s muslimy tak postrádají jakoukoliv krev, což velmi sráží jejich úroveň. Na druhé straně, ve filmu se vyskytuje velké množství morem postižených lidí, kteří vypadají velmi věrohodně – a já si kladu otázku, proč jsou boláky a vředy na člověku pro mládež vhodné, a useknutá ruka ve středověké bitvě nikoliv?

Čím mě ale tvůrci dokonale otrávili, byl závěr filmu. Temnou atmosféru najednou vystřídá záplava digitálních efektů, které se sem absolutně nehodí a zbytečně znehodnocují celkový dojem. Snímku se navíc dařilo se po většinu času tvářit poměrně vážně, což samozřejmě nemůže fungovat, pokud se vám po plátně prohání démon jako vystřižený z nějaké fantasy počítačové hry.

Ano, mohl to být dobrý film, kdyby ho k zemi netáhlo několik zbytečných nedostatků. Dívá se na něj poměrně příjemně, jeho zhlédnutím žádnou velkou chybu, minimálně díky Claire Foy, neuděláte. Kvalitativně je rozhodně na vyšší úrovni než již zmíněný Solomon Kane, nicméně co do čisté zábavy za ním, právě kvůli snaze po vážném pohledu sabotované z vlastních řad, zůstává pod ním.