CZ Premiéra: 26.01.2012

Dva jedenáctiletí spolužáci se pohádají a jeden druhému vyrazí několik zubů dlouhým klackem (úvodní titulky). Rodiče obou kluků se pak sejdou a snaží se situaci vyřešit (zbytek filmu). To, co začíná jako spořádaná diskuze čtyř inteligentních, zdvořilých a milých lidí, se postupem času zvrtne v divokou neorganizovanou hádku plnou nenávisti a osočování, přičemž zúčastnění na sebe řvou, ječí, propadají hysterickým záchvatům, dělají si naschvály a vydatně zvrací.

Děj celkem krátkého konverzačního dramatu (má velmi příjemných 76 minut) se až na úvodní a závěrečné titulkové sekvence odehrává výhradně v jediném bytě a přilehlé chodbě, a když nepočítám jednoho souseda, který se objeví asi na vteřinu a ty kluky, tak v něm kromě čtyř představitelů hlavních rolí nikdo jiný nehraje. Těmi jsou Kate Winslet + Christoph Waltz (rodiče útočníka) a Jodie Foster + John C. Reilly (rodiče oběti). A výsledkem je úžasný herecký koncert.

Omezenost prostor napovídá, že film je adaptací divadelní hry, kterou v tomto případě napsala francouzská dramatička Yasmina Reza, jenž pro film napsala scénář. Filmová verze je zdařilá velice, už jen pár sekund po zaznění první věty se daří navodit nepříjemné dusno, které se v pravidelných intervalech stupňuje a atmosféra by se mohla krájet už po pár minutách. A jde se dál. Hned zpočátku je evidentní, že všechny postavy jsou diametrálně rozlišné povahově i názorově a že si pravděpodobně nesednou. V době vyvrcholení snímku bych se ale vůbec nedivil, kdyby někdo z nich například vzal nůž a ty ostatní z afektu zabil.

Zmíněné vyvrcholení se bohužel dostaví už v polovině, kdy se téma „váš syn znetvořil mého syna“ vyhrotí nejvýše a pak ustupuje do pozadí vůči jiným tématům, která následují, jako „můj manžel je kretén a ubožák, protože…“, „já si to myslela od začátku, že jste falešná kráva“ nebo „ty tulipány si strčte do prdele“. V tu chvíli je snímek plný hysterie a skutečné upřímnosti, postavy si navzájem vyjevují své názory, které předtím tajily a maskovaly pod falešnou přetvářkou. Napětí už ale nijak negraduje a i atmosféra je od poloviny snímku dál konstantní. Finále by mohlo být ještě vyhrocenější, takhle připomíná akorát předčasně ukončený zápis na život a na smrt. Scénář je plný inteligentních dialogů, obsahuje desítky zajímavých názorů a politicky nekorektních pohledů a je radost sledovat jeho vývoj, zvlášť když ho mají v rukou tak bravurní herci. Autorka přesně ví, v které situaci přitvrdit a kdy ji naopak odlehčit nějakým žertovným posunkem. Oscarové nominace vítány. Klidně i pro Romana Polanského, jenž to celé dal do kupy.