Série hororových filmů o mutantech, kteří mají kladný vztah k lidskému masu a životu stranou civilizace, si v minulých letech získala v rámci žánru solidní skupinu zastánců, takže natočení čtvrtého dílu je vcelku logickým a očekávaným tahem. Na druhou stranu, předchozí film šel s kvalitou vcelku výrazně dolů, což nevěstilo nic dobrého. O’Brien však dostal druhou šanci, znovu usedl na režisérkou sesli a pokusil se napravit pošramocenou reputaci svou i série jako takové.

            Pro splnění tohoto záměru sáhl k několika inovacím v základní ose příběhu. Ústřední místem děje již není les, ale opuštěná budova bývalé psychiatrické léčebny v zasněžené krajině. Právě sem, daleko od civilizace a bez mobilního signálu, vedou kroky skupiny ztracených mladých lidí, toužících se schovat před zimou venku. Jak záhy poznají, vnitřní prostory objektu již říkají pane jiným nájemníkům…

Na rozdíl od minulých dílů se nejedná o mutanty vzniklé působením léta zavřené chemičky, ale v dlouhodobém křížení mezi příbuznými. Výsledek je zdánlivě stejný, ovšem film kvůli tomu jaksi nekoresponduje s předchozími díly a to ani jako pokračování, ani jako prequel. Snad za tím můžeme vidět snahu dát sérii jiný náboj, ale řekněme si to upřímně, tenhle náboj je spíš slepý než ostrý.

   Stavba příběhu je vcelku jasná, skupina hrdinů čelí neustálým útokům ze strany kanibalů, jeden po druhém postupně končí na rožni či v guláši a divák může hrát oblíbenou hru, spočívající v hádání, kdo zemře jako další. Velkou chybou je ovšem absence jakékoliv sympatické postavy. Od počátku do konce nemáte důvod jim jakkoliv fandit. Kanibalský tým pak nabízí vcelku zdařilé masky, jinak se ovšem nijak výrazně neliší od svých anonymních pobratimů z předchozích dílů. Místy je dokonce docela problém je od sebe rozlišit.

Velmi nápadnou změnou je velký nárůst litrů krve ve scénách. Čtyřka je z dosavadní série suverénně nejkrvavější, což místy nabírá vyloženě černohumorný rozměr. Napadlo vás někdy, jak to vypadá, když si parta kanibalů uspořádá grilování? Zde máte skvělou možnost se s touto kulinářskou záležitostí detailně seznámit v jedné z nejlepších pasáží (a také asi jediné skutečně zapamatovatelné), kterou snímek fanouškovi žánru nabízí.

Pokud se však režisér snažil sérii skutečně znovu nakopnout, snažil se, stejně jako scenárista, málo. Namísto důstojného následníka původního filmu a jeho pokračování stvořil zcela tuctového žánrového zástupce, který kromě nadějného prologu a několika podařených scén nedokáže diváka příliš pobavit a který nadto trpí naprosto nulovou atmosférou. Původní Pach krve sice představoval nefalšovanou brakovou zábavu, ale dokázal diváka alespoň nějak vtáhnout do sebe. V tomto ohledu mu čtyřka nesahá ani po kotníky.

Do extrému je také vytaženo nelogické chování potencionálních hlavních chodů. Ano, filmy tohoto typu by samozřejmě bez toho nemohly nikdy fungovat (nebo by dopadly jako Abedova hororová historka v seriálu Community…), ale zde už to přesahuje únosnou mez. Ústřední skupina se zkrátka chová tak, že si o transformaci do karbanátků vyloženě říká.. Podivný a zbytečně urychlený konec filmů (která vypadá, že si režisér den po natáčení vzpomněl: „ty vole, my tam nemáme konec“ a šel něco natočit za garáž) pak už jen podtrhuje výsledný podprůměrný výsledek.

Snaha sérii udržet a ozvláštnit se tedy příliš nevydařila a vyznavač žánru může pouze doufat, že se v budoucnu dočkáme ještě nějakého pokračování. V tom případě by ovšem mělo dojít k výměně režiséra, který v testu neuspěl ani napodruhé. Berte pouze tehdy, pokud patříte mezi fanoušky série. A pokud mermomocí trváte na kanibalech ve sněhu, pusťte si raději o třídu lepší snímek Krvavý sníh z roku 2008.