Letecké bitvy ve filmu – válečné

4.1 7 hodnocení

V dnešním tématickém příspěvku do válečných filmů obrátíme pozornost k obloze. Právě tam se totiž odehrávají klíčové scény snímků jmenovaných níže. Letecké filmy sice nejsou nepočetnější skupinou v rámci žánru, zároveň ale zůstávají dlouhodobě natáčeným typem válečných filmů. Pro větší přehlednost je text rozdělen do tří části podle toho, jakým obdobím se snímky zabývaly. Na konkrétním výběru (který samozřejmě není ani zdaleka vyčerpávající) se kromě subjektivního autorova pohledu promítl i fakt, že přednost dostávaly filmy uvedené u nás v televizi či dostupné na DVD.

 1

I. světová válka

První snímky zasazené do tohoto období vznikaly již v meziválečné době, viz Pekelní andělé od Howarda Hughese (rok natočení 1930). Naprosto jedničkou leteckých bitev této války je nicméně slavný Manfred von Richtohofen, známý „Rudý baron.“ Jeho načerveno natřený trojplošník se stal skutečným symbolem pro tehdejší leteckou válku. Tato popularita se promítla i do filmu. Minimálně dva snímky se mu věnovaly přímo – Red Baron (aka Von Richthofen and Brown, 1971) či u nás v kinech uvedený a poněkud rozpačitě přijatý Rudý Baron z roku 2008. Postava titulního letce se však kromě toho objevila v řadě dalších filmů.

Mezi patří např. Modrý Max (1966), zabývající se odvrácenou stranou slávy prvních stíhacích pilotů a ukazující, že romantizující představa fair play hrajících letců nemusí být úplně přesná. Snímek bezesporu patří k tomu nejlepšímu, co bylo o dané problematice natočeno. Konkurencí na špičce pomyslného žebříčku mu mohou být Stíhači, na start! (1976), méně výpravná, ale také mnohem depresivnější záležitost. Příběh je zcela prostý. V době, kdy se děj odehrává, činila doba přežité britského pilota na frontě průměrně týden. Ke stíhací letce nastupuje čerstvý pilot. Otázka zní – přežije déle než onen týden?

Naopak čistým průměrem je v kontrastu k oběma výše popsaným novější záležitost, Rytíři nebes (2006). Příběh pojednává o skupině amerických letců, bojujících v řadách francouzského letectva. Pokročilá technologie tu umožnila oživit letecké souboje jako nikdy předtím. Jenže ani to, ani skutečnost, že zde pro červené trojplošníky není kam plivnout, filmu nikterak výrazně nepomohlo.

Celkově platí, že letecké filmy zabývající se I. světovou válkou lze prakticky spočítat na prstech všech končetin na těle. Doba, kdy piloti nosili stylové kožené kabáty, dlouhé šály a ve svých křehkých, pestře pomalovaných letadlech bojovali nad zákopy, se na plátnech příliš neohřála. Snad za tím stojí nízká divácká atraktivita nebo naopak finanční důvody (ono natáčet film o letedlech v éře před masivním použitím počítačové animace zjevně nebyla legrace)…

 2

II. světová válka

Nejničivější, největší a mnoho další nej konflikt dosavadních dějin se stal také nejvděčnějším objektem námětů pro válečné filmy. Platí to samozřejmě i o těch s leteckou tématikou. Snímky o bojových pilotech a jejich akcích, zasazené do II. světové války, tvoří základní a bezkonkurenčně nejobsáhlejší skupinu v námi sledovaném tématu. Bez nadsázky lze říct, že letecké válečné filmy z jiných konfliktů tvoří pouze malé a v čistě statistickém ohledu zanedbatelné procento.

Nejstarší snímky o vzdušných bitvách tohoto období vznikly ještě ve válečným letech. Podobně jako u celého žánru nebylo jejich jedinou snahou diváky pobavit, ale můžeme v nich vysledovat dvě další snahy. Pro obě je typické vykreslení hrdinných pilotů, statečně bojujících na frontě a dávajících proradnému nepříteli zač je toho loket. Divákovi v zázemí měl jejich příklad za prvé dodat sebevědomí a pozvednout morálku.

Sem náleží např. sovětské Moskevské nebe (1944) či dvojice amerických snímků Flying Tigers (1942) a Třicet vteřin na Tokiem (1944). Druhou věcí se stávala náborová činnost. Armády vojáky potřebují u všech druhů zbraní, takže stejně jako oslavné filmy o mariňácích nebo námořnících vznikly v podobném duchu i ty s piloty. Obě tyto tendence se samozřejmě mohou překrývat, jako čistokrevný zástupce druhé skupiny může posloužit Palubní střelec (1943).

3

V poválečném období patří co do kvantity prvenství jednoznačně Sovětskému svazu. Žánr jako takový se zde těšil velké podpoře oficiálních míst. Jeho natáčení v rámci pětiletek zřejmě probíhalo stylem, že za každou stránku Leninových spisů musí vzniknout alespoň jeden válečný film. S jejich kvalitou to občas bylo, slušně řečeno, kolísavé. Nás nicméně v tuto chvílí zajímá především fakt, že se zde natočilo také mnoho věcí o pilotech a jejich letadlech.

Samotný seznam by vydal na hodně řádků, takže alespoň drobný výběr z toho, co se objevilo u nás v obchodech a co ilustruje šíři témat, o nichž se natáčely letecké filmy. Po nebi nad Moskvou z válečných let došlo i na Leningradské nebe (1960). O bombardovacích náletech na pozemní i námořní cíle se mohli diváci přesvědčit ve filmech Kronika bombardéra (1967) či Torpédové bombardéry (1983).

Na trochu odlehčenou strunu se jelo ve Zpívající eskadře (1973), jinde se zase ukázalo, že letecká válka na východní frontě nebyla pouze doménou sovětských mužů. Do boje se účinně mohli zapojit i ženy (Letka čarodějek, 1981) či dokonce Francouzi (Normandie-Niemen, 1960). Obecně lze říct, že nedostatek válečných filmů z období Velké vlastenecké války nehrozí nikdy. Tím spíše, že současná ruská kinematografie se v rámci žánru od své sovětské předchůdkyně stran tématu až tolik neliší.

Nespalo se ovšem ani v západních státech. I zde došlo na celou řadu leteckých válečných filmů z nejrůznějších prostředí, různé kvality a rozličného pojetí. Do Pacifiku se například přiletěl v roce 1951 podívat John Wayne, konkrétně ve snímku Flying Leathernecks. Britské letectvo zase opakovaně útočilo na cíle na kontinentě. Jednou to byly přehrady (Ďáblové v oblacích, 1955 – film známý především díky Pink Floyd: The Wall), podruhé zase továrna vyrábějící raketové palivo (Letka 633, 1967). A i když bylo zničeno palivo, do třetice se musely zničit i rampy s raketami (Letka moskytů, 1969).

4

Patrně nejznámějším ztvárněním osudů bombardovacích letců je ale americká Memphiská kráska (1990) o finální misi jednoho letadla. Pozornosti samozřejmě nemohla uniknout ani největší letecká bitva všech dob a zároveň první bitva, rozhodnutá pouze ve vzduchu. Jak asi tušíte, jedná se o Bitvu o Británii (1969). Natáčení se zúčastnil rekordní počet letadel, přičemž výsledek skutečně stál za to. Vznikl tak jeden z nejlepších válečných leteckých filmů vůbec.

Pozornosti se dostalo i dalším bitvám, kde letectvo sehrálo klíčovou roli. Do této podskupiny skupiny můžeme zařadit snímky Tora! Tora! Tora! (1970), Bitva o Midway (1976) nebo Pearl Harbor (2001). Objevily se také filmy zaměřené na méně známá témata, jako dvojí zpracování osudů příslušníků 332. stíhací letky, složené z černošských pilotů. Poprvé v roce 1995 jako Letci z Tuskegee, podruhé 2012 Red Tails (v době psaní článku neexistoval oficiální český překlad názvu a Rudé ocasy by znělo…, no dejme tomu divně). Druhý jmenovaný film také ukazuje, že letecké válečné filmy vznikají i v dnešní době a že se tedy jedná o sice skomírající, ale nikoliv zcela odepsaný sub-žánr.

A nezůstalo se pouze na straně Spojenců. Sice v nesrovnatelně menším rozsahu, ale přeci jen, došlo také na jejich protivníky ze států Osy. Vlastního filmu se dočkal úspěšný pilot Marseille (vzdor jménu Němec), konkrétně roku 1957 pod názvem Hvězda afriky. Sám si ho však užít nemohl, neboť padl již v průběhu války. Japonským pilotům se pak věnuje snímek Zemřít pro Japonsko z roku 2007.

5

 Na závěr našeho stručného přehledu vybraných leteckých filmů o II. světové válce zbývá zmínka o dvou zářezech v tématu, provedených u nás. U obou by se sice dalo diskutovat, zda jde skutečně o válečné filmy, ale alespoň poznámku si zaslouží určitě. Řeč je samozřejmě o Nebeských jezdcích (1968) a Tmavomodrém světě (2001).

Oproti předchozí světové válce nabízí letecké filmy z té druhé mnohem větší výběr. Samozřejmě, v jejich řadách se najde celá řada průměrných či rovnou podprůměrných, nijak zajímavých a často po zásluze zapomenutých kousků. Při jejich počtu je to ovšem logické a očekávatelné. I tak se ale najde dost takových, které jednoznačně stojí za zhlédnutí a patří mezi významného zástupce celého žánru.

A co bylo dál…

Prozatím poslední světová válka skončila, vojenská letadla s pístovými motory ustoupila modernější technice a zájem filmařů se prakticky vyplatil. Ne že by nebylo z čeho čerpat. Ozbrojené konflikty druhé poloviny minulého století nabídly celou řadu velkých leteckých bitev. Korea, Vietnam, Blízký východ, Falklandské ostrovy a mnoho dalších. Nicméně ochota z těchto válek točit letecké válečné filmy se rovná nule. Ovšem kdo chce psa krmit, jídlo vždycky najde.

Z korejské války se jedná o dvojici filmů Mosty na Toko-ri (1954) a Hunters (1958). První se týká, jak název nepovídá, náletů na pozemní cíle a vyšel u nás na DVD, druhý, pro změnu o stíhacích letadlech, běžel před lety v televizi. Válku ve Vietnamu zase přiblížil snímek Let vetřelce (1991). Dvojice pilotů zde oproti rozkazu podnikne útok nad nepřátelské území.

Neznamená to ovšem, že by plátna kin či televizní obrazovka zůstaly zcela ochuzeny o moderní vojenské stroje. Ty se však staly výsadou jiného žánru, a sice akčního. K nim se řadí Top Gun (který mj. znamenal neuvěřitelný nárůst zájemců o službu v námořním letectvu a z něhož bylo ve skutečném programu TOPGUN zakázáno citovat hlášky), série Železný orel nebo Taktický útok. Velká část z nich je druhořadé kvality, což nás v tomto textu naštěstí vůbec nemusí trápit…

One thought on “Letecké bitvy ve filmu – válečné

  1. 3
    1
    4.1 7 hodnocení

    napiču

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *