Do malého městečka přijíždí tajemný a bezejmenný cizinec (Eastwood). Velmi dobře to umí s revolverem, což je vlastnost na tomhle místě a v tomto čase velmi žádaná. Blíží se totiž příjezd několika desperátů, kteří mají s místními nevyřízené účty a dá se očekávat, že dorazí ve velmi špatné náladě. Schopný pistolník se v takovou chvíli rozhodně hodí.

Schéma známé z desítek westernů, nicméně tentokrát přeci jen trochu jinak. Městečko totiž tři ochránce na začátku mělo, jenže onen cizinec s nimi udělal krátký proces. Následně se, za velká privilegia, stane jejich náhradníkem. Počíná si však tak, jako by mu všechno kolem patřilo a jak se zdá, jeho úmysly se nápadně podobají oněm blížícím se banditům.

Clint Eastwood platil na začátku sedmdesátých let za hvězdu žánru. Slávu mu vyneslo jeho účinkování v Leoneho „dolarové“ trilogii, přičemž tam získané postřehy a zkušenosti se rozhodl uplatnit i v rodných Spojených státech. Tulák z širých plání představuje první jím režírovaný western a je na něm jasně vidět, nakolik se Clint inspiroval spaghetti postupy.

Uhlazenost a černobílé pojetí tradičních westernů tu proto těžce naráží. Tady je všechno mnohem drsnější, syrovější a v neposlední řadě cyničtější. Ústřední městečko není nic víc, než špinavá a ztracená díra. Jeho obyvatelé představují bandu zbabělých ničemů, neváhajícím se vždy postavit na stranu toho silnějšího. Jenže osud jim tentokrát poslal do cesty hodně obtížnou překážku.

Tajemný cizinec je totiž mizera nad mizery. Svých chlebodárců (kteří tak stejně činí pouze z nutnosti) si váží zhruba stejně, jako kaktusu v prérii. A také jim to patřičně a velmi často dává najevo. Clint představuje velmi podobnou postavu jako v předchozích spaghetti westernech, a dělá občanům městečka ze života peklo.

Hned při svém příjezdu stihne vypít láhev alkoholu, sejmout tři lidi a ještě se velmi nepěkně zachovat k jedné místní ženě. To všechno bez mrknutí oka a výčitek svědomí. A ve svém díle pokračuje dál. Divák záhy pozná, že mu nejde jen o hrst dolarů za ochranu, ale o něco jiného. Cíleně se snaží srazit obyvatele městečka na kolena, udělat z nich směšné ubožáky a rozvrátit jejich dosavadní životy.

Eastwood zvládl přenesení spaghetti motivů do země, která dala westerny světu, na výbornou. To ostatně potvrdily jak příznivé ohlasy, tak slušné tržby v kinech. Ačkoliv ne všem tenhle styl sedl. Snímek zhlédla také legenda žánru John Wayne. Slavný herec však nadšením zrovna nepřetékal. Styl mu evidentně příliš nesedl, považoval ho za pošpinění éry Divokého západu.

Tulákovi proto můžeme děkovat, že dva nejslavnější představitelé westernů, tj. Wayne a Eastwood, spolu nikdy žádný film nenatočili. Clint o spolupráci zájem měl, jeho herecký kolega bohužel nikoliv – přitom i on sám už natáčel filmy, kde jako starý a životem unavený pistolník již nepřipomínal své proslavené šerify, vždy hájící spravedlnost.

Tulák z širých plání patří k tomu nejlepšímu, v čem se Eastwood v rámci žánru na americké půdě objevil. Právě tady se, mnoho let před oscarovými Nesmiřitelnými (1992), poprvé naplno zapsal do historie westernu nejen jako herec, ale také jako režisér. A jeho patřičně syrový film neztratil ani dnes nic ze své působivosti.