CZ Premiéra: 9.2.2012

V Afghánistánu unesou členové Talibanu rýpavou novinářku a jejího asistenta a uvězní je v pákistánském táboře. Na jejich záchranu se vydává profesionální komando asi šesti mužů (i když na začátku filmu někdo zmiňuje číslovku šedesát) a jejich mise je úspěšná. Pak ale dojde k tomu, že vrtulníky, které je měly vyzvednout, nedorazí na místo určení. Takže jednotce, stíhané krvežíznivými Pákistánci, nezbude než přejít pěšky zpátky do Afghánistánu přes mohutné pohoří Hindúkuš.

Ze začátku jsem si od tohoto francouzského filmu neznámého debutujícího režiséra nic moc nesliboval. Překvapilo mě však, že po dvaceti minutách se příběh strhnul v jakýsi mix válečného dramatu a nedávného Útěku ze Sibiře. A že to dokonce celkem fungovalo.

Těch prvních dvacet minut, během kterých je představena ona novinářka (Diane Kruger) a školení vojáci (vedení Djimonem Hounsouem z Krvavého diamantu), je každopádně dost špatně, poloamatérsky a nezajímavým způsobem natočených. Až do počátku záchranné mise je film hrozně nemastný a neslaný. Naštěstí většina snímku se odehrává na pochodu přes pohoří s hordou vousatých řezníků v zádech, což je o dost zajímavější. Z hlediska děje a osudů postav je film opravdu hodně podobný závěrečné části Útěku ze Sibiře, jeho kvalit však nedosahuje. Akčních scén (resp. přestřelek) je tu dost a jsou přehledné. Z celé jednotky mi byl nejsympatičtější mlčenlivý sniper, zbytek vojáků totiž praktikoval podivnou taktiku, že se schovávali za kameny a na tři si naráz stoupli a začali zběsile střílet.

Některé scény mají ve Speciální jednotce téměř hollywoodskou patinu (ti samí nepřátelé, co po vás stříleli, vám najednou přijdou pomoct stavět hrob mrtvého kolegy) a jsou natáčeny přehnaně dojemně, byť se tomu tak děje většinou pomocí hereckých výkonů nebo heroické hudby. Film ale naštěstí nikdy nesklouzne k prvoplánovému, patetickému a nucenému tlačení slz, i když jeho hlavní hrdinové postupně opravdu umírají. Poselství o (ne)smyslu války a jemu podobných se ale jeví neopodstatněně vůči scénám, ve kterých vojáci působí jako cool hoši s nablýskanými zbraněmi a nekonečnou municí. Mnohé scény (zpomalené záběry, efektní přelety vrtulníků…) jsou navíc nasnímány téměř fetišisticky jak od Michaela Baye a filosofické debaty postav se k nim nehodí. Další problém vidím v tom, že do osudů hrdinů začnou naivně zasahovat přírodní živly, aby se ještě více prohloubilo jejich utrpení už v tak drsných podmínkách vysokých hor. (Např. když se zrovna tím místem, kudy procházejí, spustí desetivteřinová kamenová lavina a jednomu z mužů šutr zlomí nohu…)

Na debut se přesto jedná o poměrně kvalitní kousek, a to jak z hlediska příběhu, tak z hlediska hereckého obsazení a technického zpracování. Vyplatí se mu dát šanci. Pokud vám tedy přijde normální myšlenka, že šest mužů od rodin riskuje životy své i životy mírumilovných civilistů na záchranu dvou jiných, přičemž oni sami zabíjejí po tuctech…