CZ Premiéra: 22.12.2011

Britský seriál The Inbetweeners vypráví o čtyřech studentech střední školy, kteří se nedají zařadit do vůbec žádné společenské kategorie a tvoří takový střední šedý proud. Jsou to ukázkoví lúzři a musí se tudíž vypořádat se všemi situacemi vyplývajícími z tohoto faktu. Na seriál přímo navazuje celovečerní film, ve kterém hrají ti samí herci ty samé postavy a natočil ho ten samý režisér, Ben Palmer. To je všechno sice fajn, kvalita filmu samotného je ale úplně někde jinde.

Čtyři kamarádi Simon, Joe, James a Blake mají už po maturitě a rozhodnou se odjet na prázdniny na dovolenou do slunného Řecka, a to rovnou na ostrov, jež je vyhlášený spoustou klubů a diskoték. Sami, bez rodičů, na vlastní pěst. Doufají, že pořádně zapaří, že budou balit nepřeberné množství krásných holek a každý večer klátit nějakou jinou. To se jim samozřejmě nepoštěstí. Jejich představy o ideálních prázdninách se rozplynou hned první den, kdy je autobus místo u luxusního hotelu vysadí u čehosi, co vypadá jako bruntálský činžák, přičemž jeho majitel přímo před nimi vytáhne ze studny mrtvého psa. Právě jste svědky asi nejvtipnější scény z celého filmu.

Už původní seriál stavěl na tom, že sice je britský, ale že jeho břitký humor je typicky americký, navíc jak převzatý z teenagerské komedie ve stylu série Prci, prci, prcičky. To je zachováno i v Přizdis*áčích, ústřední zápletku tudíž tvoří honba hlavních postav za pohlavním stykem. A moc to nefunguje.

Hlavním hrdinům totiž není proč fandit. Jsou to neuvěřitelní kreténi. Dělají ze sebe frajery, ale nakonec stejně skončí na ocet kvůli vlastní blbosti a neschopnosti. Čtveřice potenciálních nápadnic se okolo nich motá pravděpodobně jenom ze soucitu. Postavy v teenagerských komediích si většinou získají vaše sympatie nikoli tím, že to jsou paka, ale tím, že se upřímně snaží (většinou o to jedno). V Přizdis*áčích se snaží příliš málo a ve většině případů své nemotorné snažení okamžitě zas pohřbí svojí vlastní demencí. Jak jen můžete fandit klukovi, který se pokaždé těsně před polibkem nebo před nějakou jinou intimní situací v slzách rozhovoří o své bývalé? Nebo nekňubovi, jenž se každý večer opije a posléze skončí v posteli s nějakou tlustou babkou?

Film nefunguje ani z komediální stránky. Vtipy vycházejí tak napůl. Z Prciček a jim podobných kousků si navíc vypůjčují všechny ty atributy, které nevycházejí nikde. Např. zvracení, zvuky při sexu s tlustou babkou či plovoucí hovna. Prostě fekální humor. Proč jako? Dalším důvodem k ignorování filmu je skutečnost, že se v něm objeví nezvykle mnoho odhalených mužských přirození, zatímco holka se v něm nesvleče vůbec žádná. Ostatně, ze všech těch slečen je opravdu hezká pouze jedna.

Pokud se chcete v chladném prosinci trochu ohřát, tak v tom vám Přizdis*áči díky slunné atmosféře vyhoví. Pokud se chcete lehce zasmát, tak také. Pokud ale očekáváte příjemnou, upřímnou a skutečně povedenou komedii pro náctileté, která bude k popukání, tak na to rovnou zapomeňte a pusťte si místo toho vynikající, čtyři roky starou komedii Superbad.