CZ Premiéra: 7.2.2013
V tomto remaku béčkového hororu z roku 1980 hraje Elijah Wood masového vraha a psychopata, který špehuje bezbranné ženy a dívky, a poté co je zabije, tak je skalpuje. Své vlasové trofeje následně přidělává ve svém obchodě s figurínami k jejich hlavám a aranžuje si je do postele, přičemž je samozřejmě nutné likvidovat dotěrné mouchy. Snímek je z 95% natočen z pohledu hlavního anti-hrdiny, což považuji za velice zajímavý nápad.
Neobvyklé zpracování ovšem nemá za následek, že si neužijete Elijaha Wooda. Ve filmu je totiž spousta scén, kdy se dotyčný dívá do zrcadla, případně je viděn v nějakém odrazu nebo zpětném zrcátku. Vypadá vyzáble a nezdravě, hraje velmi dobře, je od pohledu nebezpečný, nepředvídatelný a šílený. Fanynkám Sladkých sedmnáct nebo Pána prstenů, které chtějí vidět svého milovaného Froda, návštěvu kina nedoporučuji. Stejně tak bych varoval útlocitnější povahy, zabiják totiž pohledem neuhýbá, takže se vám dostane brutálního skalpování, zařezávání nože do zad a stahování kůže z obličeje přímo z první ruky.
Hororová atmosféra bohužel kolísá. O napětí je divák částečně ochuzen z toho důvodu, že se děj odehrává v navzájem podobných kruzích (vyhlédnutí oběti, sledování, interakce, vražda, skalp), takže jakmile jeden cyklus skončí a začne další, už je jasné, jak se bude vyvíjet. Mrazení v zádech se dostaví až při sledování krvavého a velice realistického mordování, na které se není zrovna dvakrát příjemné koukat. Z toho důvodu mám trochu problém nazývat film hororem a spíš bych ho označil za psychologickou studii opravdu velmi pokřiveného charakteru. Mnohem zajímavější než vraždění a děj jsou totiž scény z psychopatova příbytku, kde se válí umělé lidské končetiny a v rozích postávají manekýny s přimontovanými uřezanými vlasy, ze kterých ještě teče krev. Tím, že vše sledujeme očima hlavního protagonisty, vnímáme realitu tak, jak ji vnímá on, tedy snově, halucinačně a rozhodně ne realisticky. Figuríny náhodně ožívají a sápou se po svém stvořiteli, který epilepticky těká ze strany na stranu a utápí se v záchvatu šílenství, kdy si povídá sám se sebou, případně se svými milášššky.
Film natočil podle scénáře Alexandra Aji (Maniaka i produkoval) prakticky neznámý režisér Franck Khalfoun. A je to dobrý režisér. Natáčí řemeslně slušně, nekompromisně, má umělecké cítění i jasnou vizi a plní ji beze zbytku. Děj za vizuálně působivou technickou realizací bohužel zaostává. V jeho průběhu se maniak začne sbližovat (skoro až romanticky) s mladou francouzskou fotografkou, která je jeho obchodem okouzlená. Je prakticky jasné, kam tohle bude směřovat. Dle očekávání se snímek také zaobírá zjišťováním, proč se z ústředního psychopata stal psychopat, což činí sérií flashbacků.
Maniak stojí za vidění, protože přes omšelý námět se dočkal profesionálního a nevšedního zpracování. Rozhodně to ale není zábava ve stylu Pátku třináctého nebo jakéhokoli jiného slasheru. Jedná se o divácky náročnou podívanou, ze které vám do skoku rozhodně nebude, která se však do paměti zaryje opravdu na dlouho.
Hodnocení: 70%
Režie: Franck Khalfoun
Hraji: Elijah Wood, Liane Balaban, America Olivo, Nora Arnezeder, Sammi Rotibi, Morgane Slemp
Francie / USA, 2012, 89 min
Maniak je moc hezky natočený. Tvůrci naštěstí tušili, že hodinu a půl dlouhý záběr nebude fungovat jako film a tak je tu spousta střihů, kamera občas „vyjede“ z hlavy hlavní postavy.Naštěstí to neruší, ale výborně funguje.
Film má navíc krásnou, hypnotickou atmosféru, která i díky hudbě občas připomíná Drive.
Ale co je to platné, když proti hlavní postavě nikdo nestojí, nemá žádného protivníka a tedy se nemáme o co bát.
A film úplně zabíjí to, že nemá žádný děj. On to totiž vlastně není horor, ale spíš existenciální krvák. A hlavně: je to hrozná nuda.
40%
Je teda fakt, že remake jsem neviděl, ale je ta absence protivníka fakt takový problém? Nemáme se spíš bát tý hlavní postavy, než někoho, kdo by jí potenciálně ohrožoval? Alespoň v původním filmu to takhle bylo zamýšlený…
Absence protivníka podle mě nevadí, naopak je osvěžující, že neuvidíme ani vteřinu nějakého vyšetřování. Zabijáka to alespoň nijak neomezuje. Kdyby byla ve filmu přítomna policie nebo detektiv, nemohl by fungovat ten koncept se sledováním děje optikou vraha, který je na celém filmu tím nejzajímavějším. Bez toho by byl Maniak jen dalším omšelým béčkem se slabým dějem.
Jo, je to problém. Protože na začátku někdo něco udělá a pak dělá v podstatě to samé do konce filmu. Ono je to fajn při první vraždě, ale když víš, že ostatní budou vypadat dost podobně, tak už to prostě tak super není.
Nechápejte mě špatně, líbí se mi, jak je to natočené, vyhráli si s tím perfektně. Ale to, že na jeho vraždy v celém filmu nikdo nereaguje, působí divně.
A to, že by nemohl fungovat koncept z vlastních očí je blbost, stačilo by třeba víc záběrů na televizi, kde zprávy/policie tvrdí, jak jsou vrahovi blíž a blíž.
A hlavní postavy se nebojíš/necítíš s ní, protože jí vlastně vůbec neznáš. Je tam pár hezkých scén, ale jak tam není žádný děj, tak to působí strašně dlouze a nudně.
Bylo by to super, kdyby to mělo tak 20 minut, při hodině a půl už to není ono.
no, průběh vyšetřování se obvykle takhle nezveřejňuje, ale…tak jako k point of view se dá nacpat cokoli…ono by stačilo, kdyby občas narážel na poldy nebo tak.