Sviňák (Filth) – Deformované policejní očko – recenze

Recenzent:

4/5

V kinech od: 5.12.2013

CSFD IMDb WWW US Recenze CZ Recenze

Britský spisovatel Irvine Welsh a jeho romány (resp. povídky) z prostředí spodiny skotské společnosti jsou příkladem kontroverzně přijímané literatury, která rozděluje čtenáře na dva extrémní protipóly. Jedni Welshovy náměty a styl vynášejí do nebes, ti druzí je stejně silně odmítají. I přes tuto skutečnost však jeho dílo slaví komerčně velký úspěch, který v roce 1996 odpálila kultovní adaptace jeho prvního románu Trainspotting. Snímek Dannyho Boyla s Ewanem McGregorem v hlavní roli využil potenciál příběhu partičky nezodpovědných narkomanů a alkoholiků, jenž hravě umocnil videoklipovým stylem natáčení a pečlivě poskládaným soundtrackem. Ačkoliv další filmy transformující Welshovu látku do audiovizuální podoby (Acid House a Extáze) znamenaly značný neúspěch v kinech i u kritiků, je o Welshovu prózu u filmařů stále zájem. Danny Boyle v současnosti připravuje Porno (pokračování Trainspottingu) a Jon S. Baird v předvánočním čase poslal divákům do kin nezvyklý dárek v podobě Sviňáka. Pokud v Acid House nebo Extázi nedokázali tvůrci pracovat s Welshovým sociálně vyloučeným světem k vytvoření funkčního příběhu bez zbytečné exhibice drogového opojení, tak Bairdův Sviňák tento svět respektuje a využívá jeho nastavení k provokativním hrátkám se svými postavami.

filth
Na rozdíl od výše zmíněných tří snímků není hlavním hrdinou Sviňáka člověk pohybující se v nepříliš vyhledávaných skupinách narkomanů, alkoholiků nebo pouličních rváčů, nýbrž respektovaný policejní důstojník Bruce Robertson (James McAvoy), který sebevědomě míří za povýšením na policejního komisaře. Byť by jeho společenské postavení mohlo znamenat značně odlišný přístup filmu k drogové a kriminální problematice, tak se Baird ostře strefuje i do fungování opačné strany stojící na té „správné straně zákona“. Bruce i jeho zdánlivě bezproblémoví kolegové z policejního sboru si užívají divokých jízd s podporou nemalého množství kokainu či alkoholu a nebojí se zneužívat svého postavení pro ukojení svých násilnických a tělesných pudů. Jejich nejnovější případ, vražda asijského studenta, by se měl stát událostí, skrze niž rozehrává Bruce svou finální hru zaručující místo komisaře. Jeho plán však dostává stále větší trhliny, s kterými si Bruce i kvůli stále se zhoršujícím psychickým problémům přestává vědět rady.
Baird si dokázal Welshův román upravit bez větších problémů do funkčního scénáře a poté i do audiovizuální podoby, přičemž se prozíravě nepouštěl do bláznivých experimentů, jelikož převedl nezvyklý model dvou vypravěčů (Bruce a tasemnice sídlící v útrobách jeho těla) do jednoho. Toho pak pečlivě využil pro rozvinutí vyprávění, které od začátku do konce stojí především na subjektivním (a do značné míry nespolehlivém) pohledu hlavního hrdiny. Motiv tasemnice tak zapracovává do Brucova pokřiveného charakteru a ozývá se jen částečně v jeho halucinačních výjevech.

filth24
Za povšimnutí stojí, jak Baird vypichuje Brucovu zálibu v drogách pomocí přístupu k budování fikčního prostoru, jehož důležitost odkládá až na druhou kolej. Tam, kde by byl prostor nové sekvence běžně rámován do celku nebo alespoň polocelku (který by pomohl divákovi v orientaci) a poté by byl prostřiháván do polodetailů či detailů na postavy a jejich činnost, tak ve Sviňákovi je kladen důraz na drogové látky v úvodním detailu (kdy si sám Bruce nebo s kolegy šňupne kokain). Až po užití drogy nám režisér dává možnost zorientovat se v prostoru, jenž už je však vyplňován činností drogami ovlivněných postav. Přesto se ale najdou v procesu převádění románu na plátna kin chyby, které více či méně posouvají významy některých důležitých momentů. Příkladem je změna oběti vraždy z černocha na asijského mladíka. Díky tomu se tak odsouvají významy pronesených rasistických výroků, které u Welshe na vyšší úrovni pojí Bruce a jeho manželku Chloe, do pozadí a stávají se pouze povrchními a stereotypními výkřiky.
Sviňák však i přes drobné výtky rozhodně napravuje reputaci předchozích snímků natočených podle námětů Irvina Welshe a ukazuje, že Boylův Trainspotting není osamoceným kultem, jenž nelze následovat. Jelikož si Baird pohrává uvnitř bizarně vystavěného světa s drasticky deformovanou postavou (výborně zahranou Jamesem McAvoyem) a dokáže její deformaci úspěšně využít k vybudování fungujícího příběhu, tak činí ze svého snímku zážitkovou jízdu, která téměř 100 minut šlape spolehlivě pro znalce předlohy i pro diváky, kteří s ní (ještě) nepřišli do kontaktu.

Hodnoceni: 80%

Režie: Jon S. Baird
Scénář: Jon S. Baird
Předloha: Irvine Welsh (kniha)
Kamera: Matthew Jensen
Hudba: Clint Mansell
Hrají: James McAvoy, Jamie Bell, Alan Cumming, Imogen Poots, Rupert Friend, Tony Curran, Gary Lewis, Martin Compston, Irvine Welsh, Shauna Macdonald, Emun Elliott, Kate Dickie, Shirley Henderson, Jim Broadbent, Eddie Marsan, Ron Donachie, Pollyanna McIntosh, Iain De Caestecker, Jonathan Watson
Velká Británie, 2013, 97 min

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *