Bilancování loňského roku pokračuje. Zatímco v zahraničních televizích, o kterým si povíme něco příště, se urodilo mnoho zajímavého, televize v naší rodné republice tak aktivní nebyly. Přesto se událo mnoho zajímavého. Neobávejte se, zhovadilostmi typu Česko Slovensko má talent se tady zabývat nebudeme.

Jakkoliv se ČT snaží maskovat za veřejnoprávní médium a tvrdit, že se přibližuje vzoru všech veřejnoprávních televizí, BBC, připadá mi spíše jako program zaměstnávající netalentované zoufalce (s čestnou výjimkou některých tvůrců, např. Jiřího Stracha) a senilní důchodce bez schopnosti přinést něco nového. Přitom jaká jiná televize by měla riskovat a bořit hranice, když ne veřejnoprávní, která se o příjmy zdaleka nemusí bát.

Na poli vlastní tvorby ČT nijak nezáří. Pravidelně divákům ničí mozkové buňky komančskou telenovelou Vyprávěj, která ale ve výsledku zastupuje to lepší, co ČT vyprodukovala. Předpotopní technickou stránku ale zachraňují především slušné provedení světa 70. let. Karel Janák natočil film Ať žijí rytíři, který televize rozsekala na díly a uvedla na začátku roku, aby na konci v období Vánoc uvedla samotný film. Seriál je samozřejmě zdlouhavější a nudnější, protože i bez vystříhaných scén nešlo o žádné veledílo.

Na podzim nasadila ČT s fanfárami seriál Kriminálka Staré Město (název asi okopírovali od novácké Kriminálky Anděl, která ho vzala vy-víte-kde) a míra natěšenosti vzrostla. Detektivka na ČT? Záhy se ukázalo, že věc má pár háčků. Titulní Staré Město je v Bratislavě, kam přijel český detektiv „na zkušenou“,a tudíž valnou většinu obsazení tvoří Slováci. ČT vlastně vyprodukovala (spolu se slovenskou televizí) za peníze daňových poplatníků seriál pro slovenské publikum. Úlevou českým divákům může být, že o mnoho nepřišli – na Kriminálku Anděl se dívalo lépe.

Nejen v Bratislavě se vraždilo. V Čechách řádila Jiřina Bohdalová v pětidílné sérii Ach, ty vraždy! jako čilá důchodkyně, která musí vyšetřovat zločiny za svého neschopného vnuka-policistu. Ponechme stranou, že to dotáhl na poručíka, přičemž slovy svého nadřízeného „zkazil všechny případy!“, ale Bohdalovou řešící vraždy v převleku za bezdomovce s přízvukem Rákosníčka opravdu vidět nechcete. Zajímala by mne cílová skupina, na kterou ČT tentokrát mířila, protože i moji více než 70 let staří prarodiče prohlásili, že „na tu zhovadilost se nedalo dívat“.

Pokračuje seriál Cukrárna, který mohl být sympatický jako třídílná série, ale jeho nepochopitelné prodloužení o 10 epizod překvapilo samotného autora. Pod režijním dohledem Dušana Kleina vznikl seriál, který není komedie, není drama, ale je jako ze života. A nedá se na něj dívat, protože už v době premiéry působil jako repríza ke svému vlastnímu dvacátému výročí. Cukrárna mohla být klidně na Gottwaldově náměstí a s výjimkou oslovení „soudruhu“ by nikdo nepoznal rozdíl. (Mimochodem, ČT operuje s rozpočtem přes 7 miliard korun.)

Prima zatloukla další hřebík do veřejnoprávní rakve, když odkoupila od ČT všechny nadabované série Simpsonových a od FOXu koupila série nové. Dokonce se jí podařilo přetáhnout kompletní družinu dabérů, takže hlasy zůstaly zachovány a dabing sám příliš neutrpěl. Ale co to vypovídá o ČT, která se tak zbavila jediného pořadu, který sledovala mladší generace? Převzatá tvorba na ČT tak v podstatě neexistuje. Čestnou výjimku tvoří nejnovější série Červeného trpaslíka, který se tak po letech vrátil.

Druhá část článku o zvěrstvech v čekých televizích vyjde ve čtvrtek 20. ledna.