Realita na tom ve filmu většinou není moc dobře. Spíš by bylo vhodnější napsat, že je na pokraji totálního vyčerpání. Gangsterské filmy bývají výjimkou. Že tomu tak nemusí být vždy a že i v největších skvostech (nejen mafiánské) kinematografie se najdou prohřešky proti skutenosti se přesvědčíme v následujícím článku. 

Krycí jméno Donnie Brasco (Donnie Brasco)
USA, 1997, 127 min
Režie: Mike Newell
Hrají: Al Pacino, Johnny Depp, Michael Madsen, Bruno Kirby, James Russo, Anne Heche…

Děj: Lefty, mafián, který nemá příliš štěstí a odvahy udělat něco radikálního, si všimne nadějně vypadajícího grázlíka Donnieho Brasca, alias policista v přestrojení Joe Pistone. Lefty si ho vezme za svého a ukazuje mu podsvětí. Zpočátku se jen rozhlíží (třeba když Leftyho „šéf“ Sonny Black zabije bosse), postupně však od sledování přijde k činům – otevření Floridy pro mafiánský trh. Stále víc a víc zapomíná na to, kdo skutečně je – policista v přestrojení, který má doma manželku a tři děti. Jeho práce se mění skoro až v zálibu a jeho manželství pro změnu v trosky.

Z hlediska mafiánských filmů výborné pro diváka – laika. Děj podle pravdivé události je jednoduchý a naprosto poplatný mafiánskému klišé – světlé začátky bez problémů, v půlce filmu krize a pak strmý pád až na dno. V hlavní roli jsou výborní herci (Al Pacino, Johnny Depp) a na začátku Lefty Donnieho a především diváky zasvětí do „vesmíru“ mafie (slang, pravidla atd). To se řadí vedle Mafiánů k těm nějpřehlednějším a nejlepším.
Z hlediska skutečných událostí s filmem není prakticky žádný problém. Všechny podklady odpovídají tomu, co se děje na plátně, bohužel jsem však nesehnal žádné podklady přímo k tomuto případu. Mohu tak posuzovat jen obecně, nikoli detaily.
Přesto se jeden najde. O Donniem Brascovi Lefty mluví jako o „mém kámoši“, tzn. že je to pouze Leftyho přítel, nikoli člen mafie. Zhruba v půlce filmu, když jsou všichni na Floridě při výletu na lodi, Sonny Donnieho tituluje jako „našeho kámoše“, tzn. že už je členem. V celkovém vyznění filmu to navíc vypadá tak, že Sonny ho přijal právě při onom výletu na lodi a rozhodl o tom jen on sám. Což je, jak již bylo řečeno výše, v historii, nesmysl, protože lidé mohli vstoupit do mafie jen po vykonání určitého rituálu, při kterém musí být přítomni všichni bossové.
Jedná se o chybu, protože v závěru filmu Lefty říká Donniemu, že se vynasnaží, aby ho přijali. Hlavní hrdina se tedy mafiánem nestal a nikdy jím nebyl.

Bugsy (Bugsy)
USA, 1991, 134 min
Režie: Barry Levinson
Hrají: Warren Beatty, Annette Bening, Harvey Keitel, Ben Kingsley, Elliott Gould, Joe Mantegna…

Děj: 40 léta. Gangster Benjamin Siegel, přezdívaný Bugsy, je poslán na západní pobřeží, aby převzal tamější organizaci obchodních zájmů mafie. Jeho přítel z dětství, herec George Raft, Bugsyho seznámí s hollywoodskou smetánkou. Světácky založený gangster s utajenými hereckými ambicemi je nablýskaným prostředím filmařského světa okouzlen. Obratem ruky si pořídí honosný dům v Beverly Hills a přepychový automobil. Přesvědčit místní podsvětí, aby pracovalo pro něho, je snadnější, než očekával. Má dost času, aby se mohl věnovat hollywoodskému společenskému životu. Seznámí se s herečkou Virgínií Hillovou, která se netají svými úspěchy u mužského pohlaví. Bugsy se do ní bláznivě zamiluje. Dokonce začne přemýšlet o rozvodu se svojí ženou, kterou nechal na východě. Jeho soužití s Virgínií je však mimořádně bouřlivé. Náhlé poblouznění zneklidňuje jeho bossy. Přesto souhlasí s financováním Sieglova životního snu, jímž je vybudování střediska hazardních her v malém městečku v nevadské poušti, které se jmenuje Las Vegas. Bugsy je zcela pohlcen svojí vidinou a náklady na její realizaci nezadržitelně stoupají. Když je tlačen do kouta, plně se projevuje jeho násilnická povaha. Začíná být pro mafii nepohodlný…

Film začíná scénou, když hlavní hrdina vysvětlí k smrti vyděšenému člověku, který ho tituloval Bugsy, že tuto přezdívku nesnáší. Jenže V.P. Borovička ve své knize Mafie cituje Luckyho Luciana a Doca Stachera, kteří mu neřekli prakticky jinak, než právě Bugsy. U Luciana je to ještě markantnější, protože se bezesporu jednalo o jeho přítele, jak je to jen v mafii možné. Jen jeho milenka, Virginie Hillová a největší přítel, Meyer Lansky mu neřekli jinak, než Ben.
Konec filmu má také pár drobných chyb. Na začátek budu opět citovat V. P. Borovičku z knihy Mafie: „… Proto najal tehdy nejlepší proudová letadla typu Constellation, aby dopravila do Las Vegas vzácné hosty z Los Angeles. Měl smůlu. V ten den bylo tak špatné počasí, že letadla nemohla odstartovat….“ Přičemž hned v následující scéně filmu Ben Siegel nasedá do vrtulového letadla a odlétá do L.A.
Dva dny po té ho ve stejném městě zavraždili. Ve skutečnosti se tak stalo až 20. června, v době, kdy bylo casino Flamingo od března znovuotevřeno a do května stačilo vydělat čvrt milionu dolarů.
Taktež provedení Benovi smrti se liší. Podle Stanislava Červinky, v knize Až do posledního kmotra, byly vypáleny čtyři střely, tři zasáhly hlavu. Podle V.P. Borovičky, který prý cituje policejní protokol, bylo vypáleno šest střel (vrah střílel z revolveru, což se ostatně slučuje i s verzí Stanislava Červinky) a dvě z toho smrtelné. Podle filmového zpracování bylo naopak vystřeleno minimálně osm střel a nejspíš z klasického mafiánského samopalu Thompson 1928.

Sporná je i jeho návštěva Musoliniho. V. P. Borovička, K. Polkehn – H. Szeponik i S. Červinka se shodují v tom, že se s ním Ben skutečně setkal. Ve filmu je však tato událost prezentována jinak: Siegel mluví s hraběnkou di Frasso o tom, aby ho vzala do Itálie a domluvila mu, přes manžela, audienci u Mussoliniho. Chvíli po té se dovíme, že ho chce při té audienci zavraždit. Asi po půl hodině filmu Ben otevírá noviny, čte tiulek: Mussolini zavražděn a zároveň říká: „…Tak málo chybělo, a mohl jsem uskutečnit svůj plán…“ Není tedy přímo řečeno, že se s ním nesetkal, ale vzhedem k celkovému vyznění scény to tak vypadá. Proč by ho tedy nezabil?

Mafiáni (Goodfellas)
USA, 1990, 145 min
Režie: Martin Scorsese
Hrají: Ray Liotta, Robert De Niro, Joe Pesci, Lorraine Bracco, Paul Sorvino, Mike Starr…

Děj: Brooklyn 1955. Školák Henry Hill sní o tom, že se stane gangsterem. Vykonává drobné služby pro místní mafiány a když je zadržen policií kvůli pašování cigaret, odmítá vypovídat, což mu vynese přízeň kmotra Paula Cicera, který ho přijme do svých služeb.
Rok 1963. Henry spolu s Jimmym Conwayem a Tommym DeVitem provede úspěšnou loupež na letišti. Protřelý Jimmy se stává mladíkovým přítelem a mentorem. Henry se ožení se středoškolskou židovskou dívkou Karen a navenek žije poklidným a usedlým životem. Jeho žena po svatbě zjistí skutečný pramen Henryho příjmů a přijme to jako nezvratitelný fakt.
Rok 1970. Henry opustí svoji ženu po žárlivé scéně, kterou mu Karen ztropí kvůli jeho milence. Na Cicerovo naléhání však dál udržuje zdání fungujícího manželství. Za surové zmlácení jednoho dlužníka jsou Henry s Jimmym odsouzeni na deset let. Ve vězení se Henry zaplete do distribuce drog, protože má strach, že jeho rodina zůstane bez prostředků. Když je po čtyřech letech podmínečně propuštěn, slibuje Cicerovi, že drogy nechá.
Rok 1980. Henry, Jimmy a Tommy provedou další loupež na letišti, která vynese 6 milionů dolarů. Na jejich stopu se však dostává FBI. Cicero se rozhodne odstranit slabý článek, kterým je zabiják Tommy. Henry zjišťuje, že další na řadě bude on a rozhodne se přihlásit se jako dobrovolný svědek, aby získal ochranu federálních úřadů, které mu zařídí změnu totožnosti.

Tady není moc co říci. Výtka, že v úvodní scéně ve skutečnosti neřídil Henry, ale Tommy, působí až hnidopišsky.

Snad tedy jen zamyšlení, proč se snímek jmenuje Mafiáni, když ani hlavní hrdina, Henry Hill ve skutečnosti pravým mafiánem nebyl. Člověk se mafiánem stane až po vykonání přijímacího rituálu, jak již bylo řečeno výše, a Henry, stejně tak Jimmy a nakonec i Tommy, jím neprošli. Jen Tommy měl být přijat a „povolali si pro něj“, jenže to byla past a zastřelili ho. Bylo to právě proto, že zabil skutečného mafiána, Billyho Battse. Jde tedy již o druhý film, kde hlavním hrdinou mafián není a zrovna zde se praví mafiáni téměř nevyskytují.

Kmotr (The Godfather)
USA, 1972, 175 min
Režie: Francis Ford Coppola
Hrají: Marlon Brando, Al Pacino, Diane Keaton, Robert Duvall, James Caan…

Děj: Celý příběh se točí kolem rodiny Corleonových, jež ovládá velkou část New Yorku. Rodina má silnou policejní i politickou moc, ovládá několik velkých podniků a vydělává na hazardních hrách a alkoholu.
Jeden den se sejde don Corleone s jedním z čelních představitelů podsvětí, Virgilem Solozzou. Ten chce za pomoci dona Corleona bezpečně dovážet drogy do Ameriky. Po dlouhém jednání však don nabídky a plány Solozza odmítne, jelikož nechce mít s drogami nic společného.
Za tři měsíce je don Corleone na jedné ulici postřelen Solozzovými muži. Nejstarší syn Sonny bere vše do vlastních rukou a sjedná se šéfem podsvětí další schůzku. Ta se koná v jedné vyhlášené restauraci a Sonny tam vyšle nejmladšího bratra Michaela. Je pozván on, Solozzo a kapitán newyorské policie, který je hlavním mafiánským společníkem. Michael plánovaně oba dva přímo v restauraci zavraždí a odjede ze Států.
Vražda ovšem vyburcuje ostatní rodiny podsvětí a vypukne válka. Sonny se snaží vše vyřešit, jednou odpoledne je ale na dálnici zavražděn. Celá rodina je touto vraždou zdrcena a don Corleone se po dlouhé rehabilitaci vrací k moci. Jednání všech rodin podsvětí, které don domluvil, ustanovilo mír. Nakonec don přistoupil i na návrh ohledně drog s tím, že začně spolupracovat.
Jednoho slunného dne don Corleone dostane na své zahradě infarkt a zemře. Michael, který se zrovna vrátil zpět do Ameriky, přebere po otci jeho vládu.

Bylo by velice netaktní neuvést Kmotra a stejně tak netaktní něco mu vyčítat. Stejně si ale dovolím jedno malé rýpnutí. A to přímo do konce celého snímku, když Michael nechá zabít všech pět (resp. čtyři, sebe ne) hlav rodin newyorského podsvětí. To se pochopitelně nikdy nestalo. Pokud by však skutečně k tomuto došlo, není moc pravděpodobné, že by Michael dosáhl téměř dokonalého upevnění vlastní moci. Spíše by rozpoutal válku, mnohem krvavější, než tu, která vedla k smrti Sonatina.

Poslední zůstává (Last man standing)
USA, 1996, 101 min
Režie: Walter Hill
Hrají: Bruce Willis, Bruce Dern, William Sanderson, Christopher Walken, David Patrick Kelly…

Děj: Hlavní hrdina příběhu, tajemný pistolník John Smith (Bruce Willis) přijede do texaského městečka Jericho, kterému vládnou dva znepřátelné gangy. John se k jednomu gangu přidá, aby se vzápětí přidal k druhému a tak pořád dokola. V poslední přetině filmu, po tom, co jednomu z gangů dojde s Johnem trpělivost, chytnou ho a málem umučí, vyvraždí i celý druhý gang. John pak vyvraždí zbytek.

Přestože se jedná o remake Kurosawova Yojimba (film se samuraji), v gangsterském podání příběh vyznívá snad ještě lépe. Předně, je to film z mafiánského hlediska téměř bez chybičky. Pravda, mafiánské prostředí je tu jen coby kulisa k navození atmosféry, takže šance udělat něco špatně je velmi malá. Avšak i Johnovo neustálé přecházení od jednoho gangu k druhému není tak neobvyklé, ovšem rozhodně ne v takové míře. Jenže Doyle a Strozzi nemohli dělat nic jiného, Smith je totiž ten, kdo vychýlí váhy v jejich prospěch. Nemohli ho tedy okamžitě zabít, jak by se na správné mafiány slušelo, ale museli ho s díky přijmout.