Časem zapomenutá země (The Land That Time Forgot, 1975, r.: Kevin Connor)
Kde se tu vzali dinosauři: obývají ostrov doposud unikající lidské pozornosti
Snímek natočený podle románu Edgara Rice Burrouhgse (autor Tarzana) se odehrává během I. světové války. Německá ponorka se pomocí podmořského tunelu dostane na dosud nezmapovaný ostrov, kde vedle sebe žijí dinosauři i pravěcí lidé. Na nějaké drahé animace zřejmě v rozpočtu nezůstaly peníze, takže si divák musí vystačit s mechanickými loutkami. Film se dočkal i volného pokračování, opět podle knihy stejného autora a roku 2009 nás neslavně slavná společnost Asylum obšťastnila remakem, jemuž vévodí scéna, v níž se němečtí námořníci v na pláž vyvržené ponorce pokoušejí torpédovat tyranosaura.
Vladimír Socha: Další kousek, který by se dal přiřadit k dlouhé sérii snímků s dějem umožňujícím setkání člověka a dinosaurů. Ve zobrazení pravěkých živočichů však ve filmu není patrný větší posun od dvacet let starší Cesty do pravěku.
Jurský park (Jurassic Park, 1993, Steven Spielberg)
Kde se tu vzali dinosauři: byli naklonováni pro zábavní park výstředního milionáře
Bez nadsázky snímek, který ukázal filmovým divákům dinosaury v novém světle. Počítačová animace umožnila zobrazení prehistorických živočichů způsobem, který nadchl jak kritiku, tak odbornou i laickou veřejnost. Perfektní technické zpracování, chytrý a zároveň atraktivní scénář v kombinaci s mimořádnou osobností na režisérské stoličce dalo dohromady celek, který odstartoval celosvětovou dinosauří mánii a solidně zatížil peněženky producentů. Zkrátka učebnicový příklad úspěšného velkofilmu, který dodnes zůstává jedním z nejlepších, pokud ne vůbec nejlepším, snímek s dinosauří tématikou.
V. S.: Klasika, ke které těžko něco dodávat. Poprvé ukázala dinosaury jako teplokrevné, aktivní a rychle se pohybující tvory, jakými ve skutečnosti byli. Ne všechno mohli tvůrci filmu vychytat do detailu – dnes třeba víme, že i velociraptoři byli přinejmenším na předních končetinách opeření.
Karnosaurus (Carnosaur, 1993, r.: Adam Simon)
Kde se tu vzali dinosauři: jistě čirou náhodou opět klonování
Pouhých pár týdnů po Jurském parku uvedený snímek, mířící tehdy rovnou na VHS. Snaha přiživit se na úspěchu Spielbergova filmu je více než jasná, film samotný není ničím jiným než podprůměrným béčkem, ale v době, kdy byli lidé ochotní platit za všechno, co se alespoň okrajově týkalo dinosaurů, svým tvůrcům zřejmě nějaký ten dolar vynesl. Svého času byl také k dostání v prakticky každé české videopůjčovně a možné ho bylo zhlédnout i v naší televizi. S odstupem času si ovšem jen málokdo vybaví něco víc, než že tam byli slepice, dinosaurus a bagr. Pro fajnšmekry vznikla ještě dvě další pokračování.
V. S.: S mnohem nižším rozpočtem film neaspiroval na stejné technické kvality zobrazovaných dinosaurů jako Spielbergův trhák ze stejného roku, nicméně loutka dravého teropoda deinonycha byla poměrně vydařená (ve skutečnosti byl nejspíš opeřený, ale to v daném roce ještě nebylo známo).
Ztracený svět: Jurský park (Lost World: Jurrassic Park, 1997, Steven Spielberg)
Kde se tu vzali dinosauři: stejně jako v prvním díle, kromě klonů také jejich potomci
Kasovní úspěch původního Jurského parku nedal producentům spát, takže o čtyři roky později podnikli další útok na portmonky vděčných diváků. Těm byla tentokrát představena pestřejší paleta dinosauřích druhů, kteří navíc dostali na plátně ještě větší prostor. Jak tedy druhý vstup do téže řeky dopadl? Po stránce finanční opět na výbornou, neboť divácký zájem byl podle očekávání znovu obrovský. Samotná kvalita filmu však šla přeci jen trochu dolů, navíc ani ono opojení ztvárněním dinosaurů, tolik příznačné pro první díl, nebylo již tak velké. Nicméně když už pro nic jiného, tak pro scénu procházky tyranosaura po městě si snímek zhlédnutí zaslouží.
V. S.: Překrásní (i když trochu naddimenzovaní) stegosauři, stále neopeření „velociraptoři“ nebo příliš malí pachycefalosauři – to jsou některé z mála výtek, které je i dnes možno k dinosaurům ve filmu přiřadit. Tyranosauři jsou skutečně nádherní a závěrečná scéna ze San Diega možná jedna z nejlepších v historii dosavadních „dinosauřích“ snímků.
Jurský Park III (Jurassic Park III, 2001, r.: Joe Johnson)
Kde se tu vzali dinosauři: populace z druhého dílu se nadále zdárně rozvíjí
Uplynuly další čtyři roky a dinosauři opět vyrazili do útoku na peníze návštěvníků kin. Tentokrát se k nim připojila i herecká hvězda prvního filmu, Sam Neill. Divák měl také za své vynaložené finance dostat všechno větší, než kdy předtím. Jedině tak si lze vysvětlit exemplární popravu dinosauří ikony série, tyranosaura, kterého nahradil ještě o pár metrů delší spinosaurus. Jenže jenom na velkém dinosaurovi vám snímek stát nebude. Třetí díl zkrátka nepřekročil svůj stín a zůstal přinejlepším průměrným dobrodružným filmem, navíc plným různých nelogičností.
V. S.: Nejslabší z dosavadní trilogie, navíc i někteří dinosauři (například brachiosaurus) se od předchozích dílů anatomicky a vizuálně zhoršili. Spinosaurus ve filmu je spíše extrémně silným vraždícím strojem, jakýmsi dinosauřím supermanem, než živým zvířetem z masa a kostí. Pteranodoni mají příliš velká těla a silné zadní nohy, schopné unést dospělého člověka (což by ve skutečnosti nebylo možné). Přes mnohé výtky lze konstatovat, že i zde jsou dinosauři a další pravěcí tvorové zobrazeni moderně a zajímavě.
Na úplný závěr pak názor pana Sochy na doposud nejlepší zpracování dinosaurů vůbec. Ač se jím uvedené dokumenty vymykají v úvodu uvedenému tématu tohoto příspěvku, rozhodně neškodí se o nich zmínit.
Zatím asi nejlepší a nejvěrnější zobrazení druhohorních dinosaurů však můžeme nepochybně najít v nových dokumentech BBC a Discovery Channel s názvem Planet Dinosaur a Dinosaur Revolution (oba 2011).