Před několika lety, uprostřed své vlády na Pánem času, stvořil Russell T. Davies Torchwood. Jeho hlavním hrdinou se stal nesmrtelný kapitán Jack Harkness, postava známá z Pána času, a celý Torchwood z něj vlastně vzešel. A jakkoliv nejsou první dvě série příkladem kvalitní televize, třetí a čtvrtá to cele nahrazují.

Podobně,  jako Children of Earth, je i Miracle Day jedním dlouhým příběhem. Vypořádává se s myšlenkou, že na světě přestanou umírat lidé. Stárnou, zraňují se, cítí bolest, ale samotný akt smrti prostě vymizel. Do této situace jsou vrženi kapitán Jack a bývalá zaměstnankyně Torchwoodu Gwen. Ale Torchwood už neexistuje, tak spojí síly se dvěma agenty CIA a začnou pátrat. A hned zpočátku zjistí, že zatímco celý svět neumírá, je doteď nesmrtelný kapitán Jack v ohrožení života. Stal se totiž jediným smrtelníkem na celé planetě.

Miracle Day je příliš košatý, má příliš mnoho dějových linií a nápadů, než abych je popisoval. Ale zatímco televize současnosti sází na kvalitní charaktery, kvalitní scénáře a kvalitní výpravu, Torchwood jde ještě dál. Daviesův příběh je totiž dokonalá ukázka výjimečného nápadu (mějme na paměti, že Davies nejspíš neviděl Dařbujána a Pandrholu). Umožňuje scénáristům hrátky s postavami, ukazuje realisticky, jak by vypadal svět beze smrti. Že největší obavou by nebyl nedostatek místa a zdrojů (to až později), ale že první by docházely léky proti bolesti, protože by je spotřebovali ti, co měli zemřít, ale nezemřeli.

Tak fascinující myšlenku jsem v seriálu již dlouho neviděl (vlastně od Children of Earth, pětidílné minisérie Torchwoodu, kterou napsal Davies sám). Tentokrát mají tvůrci víc peněz, protože seriál spolufinancuje kabelovka Starz, ale museli to vykoupit větším počtem dílů (a větším množstvím hluchých míst).

K tomu připočtěme, že Davies dokáže vytvářet ty nejrealističtější gaye v televizi. Kdykoliv jsem viděl ve filmu gaye, tak ho zobrazovali jako karikaturu, nebo tak, že mi ho mělo být líto, že je to vlastně osoba odmítaná společností. Davies jasně dokazuje, že to jde jinak, chová se k nim jako k úplně obyčejným, ničím nevyčnívajícím lidem. A to je také dobře.

Miracle Day je výjimečné dílo. Ani ne tak provedením, jako odvahou pustit se do podobného tématu. Tím spíš, že pravé science fiction v televizi vlastně stagnuje.