Tento článek bude o něco kratší než předchozí. Především proto, že ČT v průběhu celého vysílání neukázala nic moc nového. Ale je čas na zhodnocení kompletní myšlenky, kterou Souboj seriálů prezentuje.

I když jsem se svým odporem k formátu, který ČT zvolila, zabýval ve všech minulých částech, musím to zmínit znovu. Souboj seriálů považuji za způsob, jakým se ČT rozhodla zbavit odpovědnosti za to, že není schopná vyprodukovat nic novátorského, moderního a úderného. Nedokáže zaujmout mladší diváky, a proto se soustředí na ty, co jí zbyly.

Vidět je to i na Souboji seriálů. I kdybych připustil, že je myšlenka diváků vybírajících seriál v jakémsi všelidovém hlasování dobrý nápad, muselo by tomu odpovídat provedení. Jak asi mohlo dopadnout hlasování, které probíhá mezi osmou a půl desátou v sobotu večer? Kolik mladých lidí, které by ČT potřebovala nalákat, sleduje tou dobou televizi? Většina těch, kteří se odhodlali pustit si Souboj seriálů, k tomu použili internetovou televizi. Včetně mě. Ti lidé ale byli vyloučeni z hlasování, jen viděli, jak o nich rozhodl někdo cizí. Takový televizní Mnichov…

Proto asi nikoho nepřekvapí, že vyhrála Babička na inzerát. Seriál s Alenou Vránovou, jehož základní děj nedává smysl (oba rodiče odjedou ze země a nechají své tři děti na starost ženě, která děti nikdy neměla a nikdy vlastně nepracovala – nedovedu si představit rodiče, kteří by něco takového udělali), napsala ho tvůrkyně Ordinace v růžové zahradě a bude tou bezpečnou rodinnou podívanou, kterou ČT produkuje poslední léta.

A stejný byl celý Souboj seriálů. Hlavně nekonfliktně a nikoho nenaštvat. Odborná porota nekritizuje, ale chválí, i když není co. Tereza Kostková stále vypadá dobře, ale moderování ji nejde. Nebyla vtipná (dokonce likvidovala vtipy ostatních), byla dřevěná a chyběla jí pohotovost. Souboj seriálů byla jedna velká hrůza se dvěma seriály, které mohly zvednout ČT ze špíny, v níž se nachází. Nepodařilo se.

20 % za celý pořad