Britský režisér Mike Leigh, specializující se zejména na sociální dramata (Všechno nebo nic, Tajnosti a lži), začal točit další snímek. Projekt zatím nemá jméno a zápletka je v utajení, takže jediné, co může diváky navnadit, je obsazení. Hned tři členy hereckého ansáblu zná každý fanda filmového Harryho Pottera.

Imeldu Staunton (několikanásobně oceněná za výkon v Leighově snímku Vera Drake – Žena dvou tváří, v současnosti např. matka v aktuálně promítaném Zažít Woodstock) jste mohli nenávidět jako Umbridgeovou ve Fénixově řádu. Jim Broadbent (držitel Oscara za vedlejší roli v dramatu Iris) propůjčil tvář postavě profesora Křiklana v aktuálním Princi dvojí krve. David Bradley se zase mihnul každým dílem s paní Norrisovou v patách jako nerudný školník Argus Filch.

Zbytek osazenstva, již bez kouzelnické minulosti, čítá Philipa Davise (Vera Drake, Cassandra’s Dream Woodyho Allena) nebo Stuarta McQuarrieho (28 dní poté).

Natáčí se v Londýně a stihnout by se vše mělo během 9 týdnů. Mike Leigh je znám tím, že často pracuje bez pevného scénáře a herce nechává improvizovat přímo před kamerou. Vzhledem k tomu, že jeho nejnovější projekt nemá ani název, pravděpodobně tomu tak bude i tentokrát. O tom, že se ale podle něčeho štáb přece jen orientuje, svědčí nominace jeho zatím posledního počinu Happy-Go-Lucky na Cenu Akademie právě za scénář.

Po tomto optimistickém dramatu je vůbec na co se těšit. Nejen že šestašedesátiletý tvůrce dokázal, že stále umí zplodit energií nabité dílo, ale v českých končinách se mu také podařilo rozdělit publikum na dvě části. Jedni (mezi nimi já) tvrdí, že jde o brilantní snímek o mladé ženě, razící si s nezdolně pozitivním náhledem na svět a břitkou ironií cestu životem, aniž by se nechala zviklat zdeptaným okolím. Druzí vidí v hlavní hyperusměvavé hrdince (v podání Sally Hawkins) „nesympatickou krávu“, což odvážně připisuji tomu, že ve svém reálném životě patří právě k onomu zdeptanému okolí.

Každopádně takové výhrady jsem zatím zaznamenala pouze v Česku – na ČSFD je Happy-Go-Lucky hodnoceno 62%, zatímco na IMDb je hodnocení o 10 procent vyšší a v databázi Rotten Tomatoes činí dokonce 92%! Co mají Češi proti chytrým a sebevědomým učitelkám, které mají navíc smysl pro ironii a neustále přítomný úsměv na rtech? Že by se otvíral prostor pro feministickou úvahu? Tu ale pro dnešek asi odložím.