Laciný horor v koprodukci Ameriky, Kanady a Indonésie je ideovým pokračováním rok starého snímku V/H/S, který nabídl několik hororových povídek poslepovaných do sebe skrze jednotící příběh. Stejně je pojatý i tento dějově nesouvisející sequel, který se svým předchůdcem sdílí kromě povídkového ražení a hororového žánru taktéž vizuál připomínající ohrané videokazety a styl found footage, tedy film natočený na ruční kameru a budící dojem domácího videa.

Povídky jdou chronologicky takto:

1)      Dva soukromí detektivové jsou najati na nalezení pohřešovaného vysokoškoláka. Najdou podezřelé doupě plné videokazet s podivným materiálem, tak si je začnou postupně pouštět v domnění, že najdou nějaká vodítka. Tento příběh je tím jednotícím a není nijak zvlášť zajímavý, slouží pouze jako nutná výplň k vytvoření nějakého dějového oblouku.

2)      Mladý muž si po autonehodě nechá namontovat umělé kybernetické oko. Dle očekávání začne vidět duchy. Dá se dohromady s dívkou, která má s tímto již zkušenosti, protože duchy pro změnu slyší. Nijak mu to ale nepomůže. Historka je hezky natočená, atmosférická, lekačky fungují, herci nehrají špatně.

3)      Cyklista je napaden zombies a sám se jedním stane. Spolu s dalšími si to štráduje na dětskou oslavu v parku… Poměrně originální je, že jde o takový ten typ cyklisty, co si přidělává na helmu kameru, aby měl záznam toho, kam jede. Kamera se kupodivu celou dobu drží, takže většina povídky je vlastně z pohledu zombie, což není úplně špatný nápad. Nicméně se děj vleče pomalu (stejně jako jeho hlavní hrdina) a nemrtví mají nějaké zbytky smyslů a citů, které tam neměly co dělat. Jak se zombie klátí, tak se obraz naklání ze strany na stranu a třese sebou, až je to občas nepříjemné. Krvavé efekty slušné.

4)      Parta filmařů se rozhodne někde v Indonésii natočit interview s hlavním představitelem jakési sekty, jejíž praktiky společnost odsuzuje. V průběhu natáčení si celý štáb uvědomí, že radši měli zůstat doma u televize, protože ve strašidelném sanatoriu se rozpoutá peklo… Děsivý a umě natočený příběh s pořádnou porcí brutality a pěknou skupinkou psychopatů v čele baví od začátku do konce, perfektně graduje a nepolevuje ani v závěru, kdy se divák dočká černohumorné pointy. Nejlepší část z celého filmu.

5)      Závěrečná story o návštěvě mimozemšťanů je naopak ze všech nejhorší, protože se v ní nestane nic mimořádného, co by vás překvapilo, a hlavně v ní není skoro nic vidět a obraz je rozklepaný až hanba (většina je nasnímaná z kamery, kterou má na zádech pes). Špatnou celkovou realizaci nezachrání ani ufoni, ani poměrně slušné ozvučení.

Rozklepaná kamera je samozřejmě společným jmenovatelem všech pěti příspěvků (každý je od jiného režiséra), v některých případech se ale jedná až o fyzicky nepříjemný zážitek (ironicky nikoli kvůli tomu, že by se ve filmu dělo něco nechutného). Vzhledem k extra lacinému looku jsou poměrně hezky provedené některé krvavé scény a masky (opravdu jen pro otrlé). Občas se dočkáte nějakého zajímavého nápadu, bohužel nepříliš rozvitého.

Na jedno podívání se to dá (pokud např. zavítáte na půlnoční projekci do Karlových Varů), ale pokud máte chuť na něco podobného a přitom lepšího, vydejte se směrem Záhada Blair Witch nebo REC.