CZ premiéra: 3. 3. 2011

Phillip K. Dick bezesporu patří k nejoblíbenějším autorům vědeckofantastického žánru. Jeho stálá, leč bohužel již posmrtná popularita samozřejmě neunikla autorům filmových scénářům, díky čemuž si divák mohl vychutnat adaptace Dickových povídek či novel ve formě sice volné, nicméně velmi zdařilé. K nejznámějším z nich patří Blade Runner či Minority Report. Po osvědčeném autorovi nyní sáhl také George Nolfi, upravil Dickovu povídku Adjustment Bureau do podoby scénáře a rovnou se posadil na režisérkou sesli stejnojmenného filmu.

David Norris (Damon) by se dal označit jako dítě politické štěstěny. Stal se nejmladším kongresmanem v historii Spojených států a prostírá se před ním slibná budoucnost. Jedno náhodné setkání s krásnou Elise (Blunt) mu ale odkryje jedno z velkých tajemství našeho světa. Na hladký chod všech událostí totiž dohlížejí tajemní pánové v kloboucích, takzvaní Správci osudu. Ti připravili pro mladého politika úspěšnou kariéru, vedoucí až na post prezidenta. Jenomže, pokud k tomu má dojít, platí jedno pravidlo – už nikdy žádná Elise. Jenže vysvětlujte to zamilovanému Norrisovi…

Podobně jako oba filmy zmíněné v prvním odstavci je i tento řazen do kategorie thrilleru se sci-fi prvky. Otázkou ovšem zůstává, nakolik se toto tvrzení zakládá na pravdě. Napětí tu máme dost, vědeckofantastických prvků už méně a především nelze přehlédnout romanticko-komediální prvky, které dělají ze Správců osudu velmi příjemný divácký zážitek. Především v první polovině, kdy se hlavní hrdina snaží dostat za svou láskou navzdory snahám Správců nižších kategorií, se u filmu budete neskutečně bavit. Pánové s klobouky mají totiž pod palcem téměř veškeré náhodné prvky, které na člověka v běžném životě čekají. Snímek z tohoto stavu vytěžil neuvěřitelné množství komických situací, v nichž exceluje výborný John Slattery v roli jednoho ze Správců.

Postupem času začíná atmosféra houstnout, neboť do boje za záchranu osudu vyráží další ze Správců, ztvárněný Terencem Stampem. Od jeho příchodu komická linie postupně slábne a přetváří se v nefalšované napětí. Taškařice s výpadky signálu mobilních telefonů se proměňují v mnohem účinnější metody, jejichž razance nabývá na síle spolu s tím, jak Norrisovo počínání stále více ohrožuje předem určený průběh událostí.

Velká síla snímku spočívá v dobrém obsazení ústřední dvojice. Matt Damon i Emily Blunt se jednak do rolí hodí typově, a co je v takovém případě hlavní, chemie mezi nimi funguje na výbornou. Jeden by jim skutečně věřil, že se do sebe dokázali zamilovat při letmém setkání, k němuž mimochodem došlo na pánské toaletě. Mimo těchto dvou a již zmíněných Správců tu na další zajímavé postavy nenarazíme. V ději má sice důležitou úlohu ještě Anhtony Jackie (další Správce), nicméně pravý důvod jeho chování, a obecně proč dělá zrovna to, co dělá, mi připadalo poněkud zbytečně. Spíš než regulérní postava mi připomínal jakýsi urychlovač příběhu, sloužící k tomu, aby hlavní postavy tu a tam snáze zvládly nějakou složitější situaci a také jako zdroj informací, neboť právě prostřednictvím jeho odpovědí na Norrisovi otázky se divák dozvídá více o funkci a schopnostech Správců. Jaké úmysly měl scénárista s postavou, skutečně netuším, ale ačkoliv je Mackie sympaťák, snímek by s několika úpravami dokázal fungovat i bez něj.

Pochvalu si celý tvůrčí tým bezesporu zaslouží za skvělé využití prostředí města New Yorku. Pokud se vám poštěstilo ho někdy navštívit a trochu si prolézt, pak vás mohu potěšit. Příběh se odehrává na důvěrně známých místech poblíž významných budov a ulic a díky některých zvláštním schopnostem Správců se toto prostředí velmi rychle mění, díky čemuž dostává děj solidní dynamiku, díky níž si vůbec neuvědomíte, jak rychle snímek utíká.

Správci osudu představují takřka ideální volbu ve chvíli, kdy se chcete při návštěvě kina pobavit. Mají spád, v první polovině na plátně dominují na plátně dobré hlášky a skutečně vtipné momenty, následované posléze některými prvky klasickými pro thriller. Zapomenout nemůžu ani na roztomilou Emily Blunt a dobrého Matta Damona. Jedná se o ten druh filmu, na který můžete s klidem vzít i svojí drahou polovičku, přičemž na vašem vlastním pohlaví vůbec nezáleží. Není to nic pro ortodoxní vyznavače sci-fi, ale poctivě natočený a skutečně povedený odpočinkový film.