CZ premiéra: 15. 7. 2010

Zlobr Shrek je tu zas. Počtvrté. Ale tentokrát už naposledy, jak ostatně napovídá i podtitul Zvonec a konec. Otázkou zůstává, zda se mu podařilo napravit to, co animátoři Dreamworks v nepříliš povedeném třetím díle napáchali. Odpovědí budiž tato slova – kvalitou se čtvrtý Shrek se svými prvními dvěma předchůdci rozhodně měřit nemůže, ale na paty jim šlape pořádně.

Jeho tvůrci se totiž tváří, jako by žádný třetí díl nikdy nevznikl. Kde je konec princi Krasoňovi a protivnému králi Artušovi, to není podstatné. Důležité je předvést Shreka takového, jakého ho máme rádi. Jako vtipného, odvážného a dojemného zeleného romantika. Romantika, jehož tři malá zlobřata slaví první narozeniny. V tu chvíli také na Shreka dolehne manželský stereotyp (i výměna zlobřích plenek a neustálé prošťuchování kadibudky mohou způsobit, že se jeden den zdá být stejný jako druhý). Navíc se z jeho vlastní bažiny stala turistická atrakce a vesničané ho prosí, aby jim podepsal vidle. Samotný Shrek si pak povzdychne, že by rád prožil alespoň jeden den jako ještě svobodný a strašlivý zlobr, kterého se každý bojí. I co se nestane, potká skřítka Rampelníka (který je v našich končinách znám asi spíš jako Rumplcimprcampr), který mu slíbí, že mu pomocí magie jeho přání splní. Brzy ale Shrek pozná, že realizace svého přání bylo to nejhorší, co mohl udělat. Rampelník měl totiž kdysi zálusk na království Za sedmero horami a právě Shrek mu kdysi jeho plány nevědomky překazil. Proradný skřet se teď mstí – za provedení kouzla požaduje smazání jednoho zlobrova dne a ne náhodou si vybírá právě ten den, kdy se Shrek narodil…

Dřív než by se nadál, ocitá se náš hrdina v době, kdy před ním každý utíkal a kdy si mohl dělat, co chtěl. Zároveň se ale také ocitá v podivném světě, ve kterém létají zlé čarodějnice plnící rozkazy tyranského krále Rampelníka, proti kterému bojují zlobři z celé pohádkové říše. A že neuhodnete, kdo je jejich vůdcem? V tomto čtyřiadvaceti hodinovém alternativním vesmíru se totiž Fiona a Shrek nikdy nesetkali a jeho dávní přátelé ho nepoznávají, neboť Shrek nebyl nikdy zrozen. Dědičce královského trůnu tak nezbývá než vést zlobří odboj a Shrekovi zas zlomit kouzlo, aby se z té šlamastyky dostal a zachránil si život. Jedinou jeho šancí je získání polibku z pravé lásky. Zase.

Vytvoření alternativního světa, jenž je jiný než ten, který moc dobře známe, skýtá řadu úžasných možností, které jsou zde využity bohužel jen částečně. Království Za sedmero horami působí lehce apokalypticky a temně, ale jinak se kromě známých postaviček nic nezměnilo. Z vlka a tří prasátek jsou Rampelníkovy posluhovači, z Perníčka zas hvězda ilegálních perníkových zápasů. Z Kocoura v botách je chlupatá špekatá koule sádla se španělským přízvukem, která by mohla soutěžit s kocourem Garfieldem v lenosti, jen Oslík je pořád ukecaný jako…ehm, oslík.

Největší změnou je ale návrat ke starým kořenům, trochu sentimentální téma. V příběhu je totiž tolik narážek na první film, že bych je na prstech obou rukou nespočítal. Což je jen dobře, připomenout to, co nás na prvním Shrekovi před deseti lety tolik dojímalo a bavilo. Shrek byl totiž odedávna směsicí několika různých příběhů a pohádek a tento poslední díl skládanky se vydává zcela novou cestou v již zajetých kolejích. Čím lépe znáte jeho hrdiny a čím víc je máte rádi, tím lépe. I když ono nemít rád Shreka ani není možné.

Samozřejmě nechybí chytlavý soundtrack plný nadupaných songů i známých tklivých melodií, které jsou dávkovány ve správný moment. Popkulturních odkazů naštěstí ubylo a scénář se dokázal i vyvarovat tomu, co bylo na Shrekovi Třetím tak protivné – infantilní humor. Vtipů vyloženě pro dospělé diváky sice moc nečekejte, naštěstí je ale Shrekův humor tentokrát alespoň univerzální a pochopitelný pro každého, ne jen pro malé děti. Smát se budete každou chvíli, film je totiž prošpikován tolika dobrými gagy a směšnými detaily, že se jeho tvůrci svou originalitou dokonce přibližují k invenci Pixaru. Občas sice zaškobrtnou a dovedou některé scény až za hranici snesitelnosti (asi všechna hudební čísla s Krysařem), jinak jim ale není co vytknout. Přibylo i akčních scén, a to hlavně v poslední půlhodině.

Asi to bude znít trochu zvláštně, když řeknu, že poslední Shrekův film je nejlepší ve chvílích, kdy cituje sám sebe, ale je to pravda. Vzhledem k tomu, že se zřejmě jedná skutečně o poslední dobrodružství dobrosrdečného zlobra, slouží tento snímek i jako ohlédnutí za předešlými díly, zejména pak za tím prvním. Když Shrek opět nafoukne žábu do tvaru balónku a přiváže ji Fioně k dárkovému košíku, budete marně zatlačovat slzu. To samé, když se na scéně objeví dračice a je na Shrekovi, aby opět zachránil svou lásku z jejích drápů. Co na tom, že příběh není moc originální a jeho zpracování pouze lehce nadprůměrné, když je podáno v líbivém obalu plném romantiky, napětí a skvělého humoru. Pár chyb se najde, ale nikdo není dokonalý. Teď už jenom zvonec a konec. Důstojné završení série. Tak to má být.

Autor: Jan Varga

85%

Režie: Mike Mitchell
Hrají: Cameron Diaz, Eddie Murphy, Mike Myers, Antonio Banderas, Justin Timberlake, Julie Andrews, Maya Rudolph, Amy Poehler, Eric Idle, Cheri Oteri, Larry King, Christopher Knights, Ian McShane, Conrad Vernon
USA, 2010, 92 min