CZ premiéra: 19. 3. 2009
Zdá se mi, že američtí autoři hororů mají tvůrčí krizi. Ne, že by se jim čas od času nepodařilo stvořit nějaký ten film s atmosférou, co by se dala krájet motorovou pilou či s napětím, které vás hlodá ještě dalších pár dní, když si vzpomenete na hlavní pointu. Co rok, to alespoň jedno zajímavé dílo svého žánru. Těmi úspěšnějšími se občas kdekdo nějakou ideou inspiruje a propašuje ji do svého filmu, který ale vlastně samozřejmě je o ničem jiném, že.
Na tento přístup zřejmě vsadil všechny karty i David S. Goyer, režisér (Blade: Trinity) a scénárista (Batman Begins, The Dark Knight), jehož Nenarození zavání například Vymítačem ďábla, Zrcadly či Rosemary má děťátko. Přesto dokáže na několika místech překvapit a podat staré (a možná osvědčené) triky v novém, modernějším světle. Pokud nejste náročný divák.
Legendou filmu je osvědčené klišé, že mezi světem živých a mrtvých se potulují ztracené duše, které se snaží vrátit do života. Jejich vstupem na tento svět jsou většinou citliví jedinci, které utiskují do té doby, než to nezvládnou. Tím se myslí sebevražda, popřípadě, pokud vyhlédnutý objekt má silnější vůli než se zdálo, je třeba vyhledat profesionálního exorcistu. Ten se může pokusit svými mambo jambo dostat ducha zpátky tam, odkud přišel. Výsledek ale nelze stoprocentně zaručit.
Jedna z těchhle zbloudilých duší začne stíhat i Casey Beldonovou (Odette Yustman), sexy vysokoškolačku, kterou trápí snad jen vzpomínka na své dětství, kdy si její matka dobrovolně vzala život. Díky zjevujícímu se bubákovi v podobě asi osmiletého kluka se kolem ní začnou dít podivné věci. Nejdřív se jí o příšernostech jen zdá, ale postupně se noční můra prorve až do reality a začne řádit jak černá ruka. Její oči začnou měnit barvu a dítě, které hlídala, nečekaně zemře. Začíná se roztáčet divoký kolotoč řady nepřirozených příhod, které vyústí v Caseyino pochopení, proč se její matka zabila. Nachází svou jedinou šanci na záchranu u rabína Sendaka (Gary Oldman), který se tváří, že ví, jak neposlušného chlapečka dostat zpátky do klícky, odkud nebude dělat takový nepořádek a kde mu budou přistřiženy jeho rozpínající se křidélka.
Osobně jsem se na Nenarozené těšil už dávno předtím, než o něm mohl prostý člověk v republice uslyšet. Výsledkem je skvělá kamera, podtrhující hudba taky není špatná, ale zbytek působí jako rozházené puzzle.
Goyer se snaží atmosféru pěstovat, ale když už se mu to podaří, sklouzne děj k něčemu, co předchozí dojem spolehlivě pohřbí. Konglomerát dobrých nápadů se utápí v jejich vlastním negradování a nedotahování do spolehlivě ocenění hodného konce.Triky nejsou špatné a třeba pes s obrácenou hlavou působí vážně odporným dojmem. Takových potvůrek a bafaček, před kterými přivřete oči nebo sebou cuknete jako při škytavce, je v Nenarozených požehnaně. Těžko na nich ale lze postavit celý film. Ten totiž působí jako člověk s pokročilou schizofrenií. Dobrá scéna střídá „slepou“, občas to utopí nějaké to klišé nebo přehrávající Odette. Na druhou stranu pokud jste fanoušci téhle roztomilé verze Megan Fox, tak se vám Nenarození budou líbit. Bílé zaříznuté sexy negližé nebo vzdouvající se hruď hlavní hrdinky (v jedné scéně ji dokonce na okamžik uvidíme i „na Evu“) jsou určitě lákavým artiklem. Už samotný plakát na film je velice sexy a i ten nejzarputilejší maskulinista musí uznat, že Odettiny míry jsou více než ideální. Další lákadlo je Gary Oldman. Nemá zde moc prostoru, ale když přijde, odehraje svůj průměrný výkon a divák je spokojený. Tedy běžný, prostý divák. Hororový fanoušek Nenarozené shlédne a další týden si na něj zřejmě už nevzpomene, pokud je zadaný. Běžný divák bude rád, že se k němu přítelkyně tiskla, tudíž bude spokojený. Filmový maniak a intelektuál, který toho už viděl fůru, The Unborn odsoudí. Já zaujatý nejsem, horory mám rád a Nenarozeným dávám hodnocení, jaké dávám. Možná na tom mají trochu podíl i Odettiny boky, ale čert to vem, byla to součást filmu. Pro mě trochu slabší průměr.
60%
Režie: David S. Goyer
Hrají: Odette Yustman, Gary Oldman, Jane Alexander, Meagan Good, Brian Boland, Idris Elba, Rhys Coiro, Carla Gugino, James Remar, C.S. Lee, Cam Gigande
USA, 2009, 87 min
Na začátek trochu „rýpnu“ do korektury – pokud slovo „američtí“ není na začátku věty, výhradně se píše s malým „a“. Že je rabín židovský, je trochu zbytečná informace.
Co mě ale rozrušilo, bylo vyzrazení pointy hned ve třetím odstavci. Není to pointa nijak zásadní, přesto se jedná o něco, co se divák dozví ve druhé polovině a autor by mu to neměl kazit. O to hůř, že fakt je vyzrazen těsně před detailním a někdy až zbytečným popisem děje (což je autorova specialita).
Toho je nakonec víc než samotného hodnocení filmu, jež se stejně většinou omezuje na slintání nad zařízlými kalhotkami Odette Yustman. Dokonce naznačuje, že pokud se divákům bude líbit titulní lepá děva, bude se jim líbit celý film. Za sebe musím podotknout, že mně se Yustman celkem líbila ale filmem jsem byl zhnusen. Navíc následná věta „Další lákadlo je Gary Oldman“ navozuje dojem, že kromě smyslných křivek sličné Odette Yustman autor obdivuje také smyslné křivky obstarožního Garyho Oldmana.
Ke konci přichází další autorův zlozvyk,totiž opájení se svým „rebelstvím“ a otevřeným bojem proti opačným názorům – „Filmový maniak a intelektuál, který toho už viděl fůru, The Unborn odsoudí. Já zaujatý nejsem, horory mám rád a Nenarozeným dávám hodnocení, jaké dávám.“
P.S. Pokud je pro něho film slabší průměr, proč dává 60%?
Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde. Na tohle nemá smysl nijak reagovat.
Tak nereaguj. Pokud na to musíš odpovídat, snaž se argumentovat a netvař se jako ublížený štěně. Co mají říct zaujatí filmoví maniaci a intelektuálové?
Myslím že jsem film sledoval pozorně, ale žádnou scénu kde by Odette byla „na Evu“ jsem určitě neviděl.
Ale těch 60% pro slabší průměr, to je opravdu zajímavé…
kobliha: autor asi myslel scénu ve sprše
Po dlouhé době jsem se nějakého hororu bála,a to jsem na to koukala v práci….Mám hodně ráda horory,ale žádný nebyl tak tajuplný apod….bylo tam snad všechno.