CZ Premiéra:8.8.2013

Příběh pornoherečky Lindy Lovelace (umělecké jméno) je vskutku kuriózní a je celkem ironické nazývat ji v českém podtitulku „královna porna“, když strávila v pornoprůmyslu minimální dobu a po zbytek života proti pornografii brojila. Vyrostla v přísně katolické konzervativní rodině a vzala si šarmantního majitele striptýzového baru, který ji zasvětil do světa filmů pro dospělé. Díky filmu Hluboké hrdlo se Linda stala první velkou pornohvězdou. O dva roky později však od manžela utekla a ve své autobiografii Ordeal (čili Utrpení, u nás kniha vyšla pod názvem Otrokyně Hlubokého hrdla) ho obvinila z domácího násilí, zneužívání a tyranizování. Své výpovědi potvrdila na detektoru lži a začala nový život s obyčejnou rodinou.

Naprosto vynikající je obsazení filmu, v němž figuruje v hlavní roli Amanda Seyfried, která velmi dobře zahrála naivní, nevinnou, avšak zároveň smyslnou dívku, která se nechá opít pozlátkem a lživými sliby, aby nakonec prošla očistcem maskovaným za iluzi kariéry vybudované na špatném hereckém výkonu a mimořádném talentu v kouření ptáků. V roli jejího manžela zas exceluje Peter Sarsgaard. A za opravdu podařený vtípek považuji obsazení Sharon Stone do role Lindiny upjaté matky. James Franco se mihne jen na minutu, avšak o něco větší prostor získal Hank Azaria coby porno producent (což je celkem komické, zvlášť když si ho vybavíte jako Gargamela ze Šmoulů).

Film natočilo duo převážně dokumentárních režisérů Rob Epstein a Jeffrey Friedman, kteří se proslavili dokumenty o různých pohledech na homosexualitu a u ožehavé tématiky sexu zůstali i nyní. Jejich snímek je konzistentní, dobře natočený, funkční z hlediska vyprávění a funguje v něm i dobová atmosféra 70. let včetně účesů, módy, aut a interiérů. Nebál bych se ho srovnávat s Hříšnými nocemi Paula Thomase Andersona, přičemž ty jsou sice ještě o trošku lepší, nicméně oproti nim se tvůrcům Lovelace podařilo napěchovat vše potřebné do pouhé hodiny a půl.

Snímek začíná u detektoru lži a vše ostatní je de facto flashback, kde sledujeme na pohled ideální kariérní vzestup mladé hvězdičky. Zhruba od poloviny filmu následuje nakolik dalších vnořených flashbacků, které odkrývají, jak to bylo ve skutečnosti, a že realita byla mnohem zrůdnější, než se na první dojem zdálo. Je to trochu kostrbaté a trochu předpokládatelné, ale zároveň zcela přehledné a místy překvapivé, pokud tedy nevíte víc informací o některých detailech hereččina života předem. Film vybírá ty nejdůležitější okamžiky a působí napěchovaně a v jistém slova smyslu i zábavně po celou dobu stopáže. Mnohé detaily byly naopak vynechány (řekl bych, že pro dobro věci).

Není potřeba vidět film Hluboké hrdlo z roku 1972, nicméně připravíte se tak o narážky v několika srandovních scénkách, jako je natáčení úvodní sekvence v autě. Pokud se však rozhodnete na film podívat, připravte se na plejádu zarostlých rozkroků. V Lovelace se odhalených klínů ani explicitního sexu nedočkáte, obdivovatelé vnad Amandy Seyfried si ale na své přijdou hned několikrát.

Zkrátka velmi povedený životopisný film s přesvědčivými hereckými výkony a zdařilou režií, který by si své diváky zasloužil. Kvůli své nevýraznosti ale pravděpodobně spíš upadne v zapomnění.