Když je v hudebním průmyslu málo prachů a nových nápadů na jejich vydělání ještě méně, vezme se bývalá rocková hvězda a uspořádá se megakoncert pro fanoušky s podtitulkem desetiletého výročí od jejího posledního vystoupení. Událost roku. A tou hvězdou je pro tento film Aldous Snow, kterého můžete znát jedině v tom případě, že jste viděli film Kopačky.

Právě Kopačky z produkce Judda Apatowa nám představily Aldouse coby úspěšnou rockovou star, která přebrala postavě Jasona Segela přítelkyni. Russell Brand si v této divácky vděčné roli vystačil s minimálním množstvím grimas, bohémským charismatem a několika nemálo ulítlými songy. To stačilo k tomu, aby na sebe strhl pozornost a po řadě velmi povedených vtipů bylo jen otázkou času, kdy o něm vznikne samostatný film. Propojení s Kopačkami je v Dostaň ho tam vůbec celkem dobře provedené, minimálně dvakrát si na dva roky starou komedii zaručeně vzpomenete.

Mladý Aaron Greenberg (hraje ho Jonah Hill – dost nám chlapec přibral) dostane od svého šéfa hudební společnosti jednoduchý příkaz. Za 72 hodin dopravit Aldouse Snowa na jeho vlastní koncert do Los Angeles. Celkem prostý úkol však značně komplikuje fakt, že Aldous je od vydání svého posledního (totálně) neúspěšného alba zmítán alkoholem, drogami a nezávazným sexem. K těmto třem tématům se také váže většina vtipů.

Gagy zde spadají do mnoha kategorií. Ty dobré („Pro orální sex stiskněte sedmičku.“) střídají ty horší (heroin pašovaný v řitním otvoru) a občas se dočkáte i fórů skutečně absurdních a zhulených („Hlaď chlupatou zeď.“). K vyloženě trapnému humoru dialogy ale nesklouznou naštěstí skoro nikdy. Okolo divokých večírků plných potěšení a zakázaného ovoce se točí zhruba první dvě třetiny snímku a po celou tu dobu se divák dobře baví. V poslední třetině ale obě hlavní postavy narazí na osobní problémy a jejich řešením se zabývají až příliš dlouho. Dost se u nich namluví a prakticky příběhu nijak zvlášť nenapomáhají. Přitom pokud by si některé záběry zasloužily vystřihnout, byly by to právě ty z poslední třetiny filmu. Třeba zdlouhavá, nezajímavá a naprosto postradatelná scéna postelové trojky. Ta jediná mi přišla naprosto nevhodná a zbytečná. Russell Brand naštěstí už pouhou svou přítomností zachraňuje, co se dá.

V závěrečných titulcích je tolik jmen ze světa hudebního nebe, že byste je nespočítali na prstech obou rukou. Kupříkladu zpěvačka Pink, Christina Aguilera, Lars Ulrich, Katy Perry… Většinou je jejich zjevení dost prvoplánové a za účelem pobavit („Proč nás Moby bičuje?“), občas ale nějaká ta slavná osobnost skutečně pobaví. Jako třeba Tom Felton (Draco Malfoy z Harryho Pottera), kterého se Aaron uprostřed taneční zábavy zeptá, kde má Snapea.

Obvykle vypadají třeskuté komedie tohoto typu, jako by se jejich tvůrci během natáčení něčím pořádně sjeli. V tomto případě ale předčasně vystřízlivěli a rychle se pokusili nějak narychlo vymyslet zvraty, kterými by své postavičky posunuly kupředu, a film přitom dával smysl. Nakonec ale jen pohřbili sami sebe. Ošklivý dojem vyvolaný patetickými dialogy nezlepší ani závěr plný písniček vynikajícího Aldouse Snowa. Rozhodně doporučuji opatření soundtracku, protože některé jeho kousky vyloženě stojí za to a jsou velmi vtipné.

Autor: Jan Varga

70%

Režie: Nicholas Stoller
Hrají: Jonah Hill, Russell Brand, Rose Byrne, Christina Aguilera,  Pink, Dee Snider, Katy Perry, Meghan Markle,