CZ Premiéra: 10.11.2011

Po čtyřech letech od natočení prvního dílu se série filmů pro děti, jíž si režisér Besson u svých skalních fanoušků zrovna dvakrát nepolepšil, dočkala svého třetího pokračování. Opět se tedy vypravíme do miniaturního světa, kde se místo letadel používají obyčejné včely a dočkáme se i něčeho jako epického vyvrcholení, samozřejmě ve stylu dětského filmu ze země galského kohouta.

            Děj snímku navazuje na předchozí díly, ovšem jejich znalost, díky krátkému rekapitulačnímu prologu, prakticky není nutná. Hlavní záporná postava světa Minimojů, zlý Maltazard, se dostal do světa lidí a se svou hmyzí armádou hodlá obsadit malé městečko. Zabránit mu v tom musí chlapec Arthur, jehož úlohu ale velmi komplikuje fakt, že v době úvodních titulků měří pouze několik milimetrů…

Režisér i další na filmu se podílející lidé v tomto případě velmi dobře rozpoznali, co dětský divák, tedy představitel hlavní cílové skupiny, chce a co ho bude bavit. Můžete tedy čekat přímočarý a jednoduchý děj s jasně identifikovatelnými postavami, spoustu akce a velké množství různých gagů. Divák určitého věku prakticky nedostává šanci vydechnout, což spolehlivě udrží jeho pozornost po celou dobu trvání.

    Jeho ctěný rodič, který ho do kina patrně doprovází a z jehož peněženky ubyl patřičný obnos za lístek do sálu, sice také nepřijde zkrátka, ale jeho pohled bude zkrátka o něco kritičtější. Když už jsem v minulém odstavci zmínil záplavu gagů, je nutné také vysvětlit, o jaký typ humoru jde. Ano, z velké části o ten přímočarý a v dobrém slova smyslu infantilní. Žádné složité situace a promyšlená konstrukce, ale neschopnost záporných postav udělat krok bez pádu nebo ironické špičkování mezi hlavními postavami.

V ději se nešetří postavami, které se pro svou místy až chronickou nešikovnost a neschopnost stávají neustálým terčem kombinace náhody a vlastní hlouposti. Ať už se jedná o policistu, který si neumí nasadit ani vlastní odznak nebo velitele hasičů, kterého bych raději k žádné nehodě nevolal, výsledek zůstává stejný. Přesně podle zásad dětských filmů k tomu dochází přesně podle úlohy postav v ději. Dokud např. syn hlavního záporáka pronásleduje Arthura a jeho kamarády, nedokáže udělat ani krok, aniž by se o něco nepraštil. Jakmile však změní stranu, začne zpracovávat nepřátelské hmyzí vojáky stylem, že by se za to nemusela stydět ani leckterá hvězda akčního filmu.

Naštěstí se v některých chvílích myslelo i na dospělý doprovod a pár vtipů skutečně dokáže rozesmát i starší generaci. Scéna, v níž se parodují notoricky známé Star Wars je jednoduše výborná, ve velkém finále pak zřejmě čeká na nejednoho diváka docela slušný šok v rámci způsobu, jakým je rozhodující bitva vybojována. Pokud si myslíte, že ve filmu pro děti nemají co dělat tanky a těžké kulomety, zřejmě vás čeká slušné překvapení.

Do našich kin jde film samozřejmě v dabované verzi, přičemž namluvení je na slušné úrovni a nijak nekazí výsledný dojem. Sice mě trochu mrzelo, že jsem přišel o hlas Iggyho Popa, ale člověk zkrátka nemůže chtít všechno. Třetí Arthur představuje v rámci dětského filmu velmi solidní počin, u něhož se vaše potomstvo zaručeně pobaví. A pokud se přenesete přes to, že pointu většiny vtipů a komických situací dokážete odhadnout s předstihem, budete, minimálně kvůli několika skutečně výborným momentům, spokojeni i vy starší.