CZ premiéra: 8. 7. 2010

Hlavní hrdinka, Američanka Sophie jede na dovolenou se svým přítelem Victorem do Itálie do městečka Verona. Znalci Shakespeara teď pravděpodobně zpozorněli – ano, Verona je to místo, které bylo svědkem tragické lásky Romea a Julie. Dokonce je tu i Juliina zeď, poutní místo, na kterém se italské ženy se zlomeným srdcem svěřují pomocí dopisů se svými zhrzenými city. Toto místo Sophii učaruje a seznámí se s partou dobrovolnic, které už po mnoho let podle tradice na zmíněné dopisy odpovídají Juliiným jménem a utěšují jejich autorky. Právě Sophie se (čirou náhodou) podaří najít dopis, na který skoro padesát let nikdo neodpověděl. A ona na něj odpoví. Jaké je pak její překvapení, když ji téměř sedmdesátiletá pisatelka tohoto dopisu Claire osobně navštíví i se svým vnukem a prosí Sophii, aby jí pomohla dávno ztracenou lásku najít…

Podobně laděné téma hledání dávné lásky i podobně prosluněné lokace jsme naposledy mohli vidět ve vesele rozjuchané muzikálové komedii Mamma mia!, která ale disponovala skvělými herci a písničkami od Abby. V Dopisech pro Julii zůstala zachována pouze herečka Amanda Seyfried a pár známých jmen po jejím boku. Zbyl klišovitý příběh, který nemá šanci utáhnout samostatný film, a tak ho jeho tvůrci nastavují kvanty přeslazených dialogů. Dosadit film do romantických lokací prostě zjevně nestačí.

Amanda Seyfried předvádí svůj běžný standard, na který jsme si zvykli třeba už u její poslední role v romantickém filmu Milý Johne, kde však zahrála přeci jen o trochu procítěnější výkon. Výhoda mužského publika je, že se na ni hezky kouká. Největším překvapením je však dozajista Gael García Bernal v roli Victora, který je charismatický, sympatický a má slibnou kariéru šéfkuchaře ve vlastní restauraci. V Bernalově podání je tento mladík plný chuti do života a představuje ideálního partnera. Jeho jedinou chybou je, že pro svou zálibu v gastronomii nevěnuje své nastávající snoubence tolik času, kolik by si zasloužila. To ovšem není důvodem k tomu, aby začala Sophie flirtovat s nudným a nezajímavým Claiřiným vnukem, kterého hraje naprosto nevýrazný Christopher Egan, jenž navíc vyšel z cukrkandlového scénáře spíš jako komická figura. Naprosto nelogická dějová linie. Samotnou Caire pak dostala na starost oscarová herečka Vanessa Redgrave (Cizinec, Pokání), jejíž výkon je sice úctyhodný, ale nic extra nečekejte.

Filmu chybí kromě pořádného příběhu (podle mě zhruba 90% diváků prostě musí odhadnout, jak film skončí) nějaký dramatický prvek, který by se stal pro tuto tendenční love story hnacím motorem, či středobodem. Čekal bych, že absence takového prvku bude nahrazena alespoň několika vtipnými gagy, ale ani to se nekoná. Zasmějete se tak třikrát maximálně. Zbytek je natahovaná vata s minimem invence. Ani závěrečná scéna odkazující přímo na Romea a Julii vás z letargie nevytáhne.

Dopisy pro Julii nejsou ničím jiným než klasickou letní romancí, kterých se obvykle vyrojí každým rokem velmi mnoho. Konkrétně tato se však těší nebývale nízké kvalitě, kvůli které se vyplatí zamyslet se nad návštěvou kina. V těchto horkých měsících se v chladných kinosálech dozajisté časem objeví další podobný film, po kterém určitě sáhnete raději.

Autor: Jan Varga

35%

Režie: Gary Winick
Hrají: Amanda Seyfried, Gael García Bernal, Vanessa Redgrave, Franco Nero, Milena Vukotic, Marcia DeBonis, Giordano Formenti, Christopher Egan, Ivana Lotito
USA, 2010, 105 min