CZ Premiéra: 19.9.2013

CSFD IMDb US Recenze CZ Recenze

Především bych upozornil, že nejde o životopisný film zobrazující poslední dva roky života princezny Diany, nýbrž o romantickou lovestory mezi ní a pákistánským chirurgem, kterého si našla po odchodu od prince Charlese. A není to ani tolik „pravdivý příběh“, jak se dočtete na plakátě, ale jen další z mnoha konspiračních teorií ve stylu „jak to tehdy mohlo být“, inspirovaná nějakou podobně situovanou knihou.

Takže zapomeňte na Dianin vztah s princem Charlesem. Vlastně zapomeňte na cokoli, co by se týkalo královské rodiny, protože na tu vzhledem k extrémní korektnosti filmu (politické i náboženské) vůbec nedojde. Nepočítejte s nějakým náhledem na Dianiny politické a společenské aktivity (pár proslovů na dobročinných večírcích, jeden rozhovor v televizi, jedna návštěva nemocnice, dvě narážky na škodlivost nášlapných min a jedna charitativní sbírka – dohromady to zabírá asi deset minut filmu). A nepočítejte, že se dovíte něco o Dianině tragické smrti. Ta totiž ve filmu není (neodehraje se na plátně a nemluví se o ní, ale plačící davy u věnců tu samozřejmě jsou), takže pokud o životě princezny z Walesu obecně nic nevíte a nikdo vám o ní neřekne, tak se o ní prostřednictvím tohoto filmu nedovíte opravdu nic – ani jak zemřela.

Lady Di je totiž ve filmu extrémně idealizovaná jako královna dobrých srdcí, inteligentní a krásná a bez poskvrnky. Pouze naivita a unáhlenost by se daly připsat na účet, nicméně to jsou jen malicherné detaily na bezchybné ženě, kterou musí milovat úplně každý. Naomi Watts v hlavní roli je vlastně celkem sympatická, evidentně se snažila skutečnou Dianu trochu napodobit a maskéři se zřejmě mohli přetrhnout, aby herečku co nejvíce přiblížili jejímu předobrazu. Výsledek její proměny není tak dokonalý jako v případě Železné lady u Margaret Thatcherové, nicméně jde o zdařilý make-up a stylizaci.

Ani snaha Naomi Watts však nedokáže přebít ten fakt, že vyfabulovaný příběh není moc zajímavý, není dobře napsaný a hlavně nefunguje ze strany dialogů, které oscilují někde mezi špatnými a strašlivými. Obávám se, že ani původem německý režisér Oliver Hirschbiegel (Pád Třetí říše) si nedokázal s tak mizerným scénářem poradit a v jeho rukou se z filmu stala neukotvená a roztříštěná soap opera se zápletkou a dialogy, které jako by vypadly z kdejaké odpolední telenovely. Jinak si nedokážu vysvětlit ty neuvěřitelně špatné hlášky jako „Lásky se nesmíš vzdát. Jsi tak dobrá v jejím rozdávání. Ta těžší část je umět lásku přijmout.“ nebo „Když jsem tě poprvé uviděla, bylo to velmi silné.“

Všechna ta povrchní, cudná a mimořádně korektní romantika se navíc odehrává zcela schematicky. Diana nejdřív udělá něco nečekaného (třeba v novinách románek popře), jejího přítele to naštve a odejde, ale pak se hned vrátí, protože ji miluje a neumí bez ní žít. To se opakuje asi třikrát. V pozadí se odehrávající motiv toho, že všechny okolnosti jdou vlastně proti nim (Dianina proslavenost, všudypřítomný teror vyvolaný médii, ztráta soukromí…), na mě působil jako trapná výmluva a zoufale pozérské gesto, které zabíjí i ty zbytky emocionálního potenciálu, který téhle už tak dost nudné romanci ještě zbýval. A když tu vykonstruovanou a nezábavnou zamilovanou zápletku odeberu, zbude mi jen odporně manipulativní série záběrů o tom, jak úžasná a skvělá Lady Diana byla.

Korunu tomu nasadí závěr. O detailech ze soukromí princezny Diany jsem nevěděl, nicméně na internetu jsem se dočetl, že po odchodu od Charlese si nejdřív začala s tím chirurgem, a když se rozešli, tak přešla k bohatému synovi nějakého arabského boháče (který s ní pak zemřel ve stejném voze). Pikantní je to, že film dělá z onoho chirurga druhou nejdůležitější postavu filmu a z toho druhého jen náhodného a nedůležitého kořena, kterého Diana zneužila k nevážně myšlenému flirtu a naschvál se s ním nechala fotit (!), aby chirurg pořádně žárlil (a ta knižní předloha je o tom samém). Nemůžu si pomoct, ale přijde mi to jako kopání do mrtvoly. Jak chcete ve filmu kritizovat nedůvěryhodnost bulvárních médií, když sami točíte de facto bulvární pohled na soukromý život společenské ikony?

Plus ještě pár věcí, které mě zarážely a snižovaly už tak nepříliš dobrý dojem z víceméně zbytečného a od základu špatně uchopeného filmu:

• Za Dianou se všichni otáčejí, protože to je Diana. Když se dotyčná zamaskuje parukou, tak se za ní otáčejí taky, protože to je sexy kost.
• Když se to scénáristovi hodí, tak šoupne smečku otravných fotografů a novinářů na každý roh, aby Dianu pronásledovali a fotili na každém kroku. Když si ale jde Diana povyrazit na diskotéku nebo do parku (bez převleku), tak najednou nikde nikdo.
• Jednou, když jsou oba hrdinové opět rozhádaní, se Diana vloupe svému příteli do bytu a uklidí mu tam. V další scéně už jsou zase usmíření.
• Když dává Diana vědět novinářům o své pozici a chce, aby ji nafotili, činí tak velmi komplikovaným způsobem. („Víte, že mám ráda lišky. Kde byste mě hledal?“)
• Aby všem ukázala, jak jsou nášlapné miny nebezpečné, prochází Diana před zraky novinářů přes minové pole, na kterém nejsou žádné miny.