Válečné filmy – ohlédnutí za uběhlým desetiletím – 5. část

2008

Další ze šťastných, úrodných let, kde se válečným filmům dařilo. Do kin přišel snímek Valkýra. Tom Cruise se zde coby plukovník Stauffenbegg pokusil spáchat atentát na Adolfa Hitlera. Kdo si ještě pamatuje něco z historie, ví, že pokus skončil neúspěšně, nicméně snad každý při sledování filmu v koutku duše doufal, že by to na plátně mohlo tentokrát vyjít. Cruise, jehož obsazení do této role budilo rozličné reakce, velmi mile překvapil.

V bývalém Sovětském svazu probíhal Odpor partyzánů židovského původu proti nacistům. Zdařile natočený snímek, občas však až příliš nápadně filmový, což se samozřejmě negativně podepsalo na jeho autentičnosti. Do třetice všeho druhoválečného se objevil český snímek Tobruk režiséra Václava Marhoula. V poněkud vyčpělém světe českého filmu působil příběh našich vojáků během bojů v Africe jako zjevení a stal se nad vší pochybnost naším nejlepším válečným filmem vůbec.

Do České republiky dorazil také animovaný izraelský Valčík s Bašírem, pojednávající o válce v Libanonu na začátku osmdesátých let. Písnička o bombardování Bejrútu nebo tanec s kulometem přes ulici jsou scény, které vám zůstanou dlouho před očima. Zajímavě stylizovaný film potvrdil svou dobrou pověst i u nás a zaslouženě sklízel vysoká hodnocení v recenzích.

Avšak patrně nejvýznamnějším válečným filmem roku 2008 se stal Smrt čeká všude. Precizně natočený příběh vojenských pyrotechniků v současném Iráků působil dost nenápadně a zdálo se, že přes svou vysokou kvalitu zůstane zapomenut. To se s určitým, až podezřele velkým časovým odstupem změnilo, a snímek najedou získal spoustu ocenění včetně Oscara. Do našich kin se dostal až v roce 2010 a proběhl jimi bez většího diváckého zájmu – jeho raketový start k výšinám mu možná spíš uškodil než pomohl.

Sbírku válečných filmů také obohatil německý postrach Uwe Boll. Jak je jeho dobrým zvykem, vycházel z počítačové hry a pustil do světa snímek Tunnel Rats o válce ve Vietnamu. Počáteční obavy se překvapivě nenaplnily. Ke katastrofě nedošlo, a namísto dalšího bollovsky nudného braku vznikl „jen“ druhořadý film, na který se s trochou vůle dalo dívat. Původně slibný kandidát na nejhorší žánrový počin tak musel přenechat místo někomu jinému. A ten jiný se shodou okolností objevil ve stejném roce.

Nese název Pouštní štít a dal by použít jako materiál pro studii jak se nemají točit filmy. Nezáživná, amatérská slátanina plná nelogických flashbacků a mizerných herců působí dojmem, že pochází z úplně jiného světa. Bez debat a přemýšlení nejhorší válečný film poslední dekády, který nikdy, ale skutečně nikdy neměl spatřit světlo světa.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *