Děj filmu je situován na západní frontu druhé světové války v roce 1944. Poručík Costa (Palance) se při jedné akci stane svědkem zbytečné smrti příslušníků jednoho družstva, které do akce poslal jeho nadřízený, kapitán Cooney (Albert). Ten se službou v armádě snaží zapůsobit na svého otce a jeho cílem je získat si slávu a vyznamenání – jeho vlastní vojenské schopnosti jsou však nulové. Znepokojený poručík přichází za velitelem roty, plukovníkem Barlettem (Marvin) a žádá, aby nechal kapitána převelet někam, kde bude daleko od bojových operací. Plukovník to však odmítá, neboť plánuje politickou kariéru, v níž mu má pomoci Cooneyho otec.

Jednotka následně dostává za úkol obsadit malou vesnici. Costa vede útok, ale cílovou oblast drží Němci, kteří útočníkům způsobí těžké ztráty. Poručík proto žádá kapitána o podporu, ten však váhá a nakonec nic neudělá. Vojáci se tak musejí probít sami, přičemž Costa zůstane nezvěstný. Němci se rozhodnou pro protiútok na americké pozice. Na místo přijíždí i Barlett a dává kapitánovi jedinečnou možnost se proslavit. Cooney se však psychicky zhroutí a není schopen velet. Těsně před útokem Němců dorazí také pohřešovaný Costa, odhodlaný kapitána zabít. V tom mu zabrání příjezd nacistických tanků. Poručík v boji s nimi utrpí vážná zranění, avšak stále se nevzdává cíle zabít svého nadřízeného. Ten spolu s dalšími vojáky zatím nalezl útočiště ve sklepě zničené budovy, situaci považuje za ztracenou a chce se vzdát nepříteli. Costa ho vyhledá, avšak podlehne zranění dřív, než stačí na kapitána vystřelit. Cooney pokračuje ve svém plánu, avšak vzápětí je zabit poručíkovým přítelem, poručíkem Woodruffem. Mezitím dorazí americké posily a Němce zaženou. Do sklepa přichází plukovník Barlett a rychle vymyslí způsob, jak vše vyřešit. Cooneyho skon bude popsán jako hrdinná smrt v boji a kapitán se posmrtně dočká vyznamenání a slávy. Woodruff  pak dostane povýšení a Cooneyho funkci. Znechucený Woodruff  namísto toho zavolá Barlettovu veliteli a informuje ho, k čemu přesně došlo.

Tolik k ději snímku, který divákovi ukazuje, že ve válce nemusí být nebezpečím pouze vojáci na druhé straně barikády. Režisér Aldrich jím poprvé nakoukl do oblasti válečného filmu, kterýžto žánr posléze obohatil o slavných Tucet špinavců, mimochodem opět s Lee Marvinem. Útok! sice z dnešního pohledu působí po technické stránce poněkud zastarale, výstřely z tanku znějící stejně jako palba z pušek vyvolávají pobavený úsměv, nicméně má jednu velkou výhodu. Vlastní bojové scény zde totiž nestojí ve středu zájmu, důraz je kladen na spor mezi oběma klíčovými aktéry, poručíka a kapitána. První se z racionálně uvažujícího člověka mění pod vlivem rozhodnutí a omylů svého nadřízeného v nervově narušeného jedince, jemuž už nejde o to přežít, ale pomstít své mrtvé kamarády, bez ohledu na jakékoliv následky. Cooney pak představuje učebnicového mizeru, neschopného a divákem od začátku nenáviděného. V pozdější fázi snímku se sice ukazuje spíše jako tragická figurka, snažící se proslavit v oboru, o němž nic neví, ovšem jeho chování při závěrečné konfrontaci s Costou jakoukoliv lítost naprosto vylučuje. Zajímavou postavou hraje i Marvin, zde muž sice zkušený a chápající, že kapitán se pro svou práci nehodí, avšak natolik zaměřený na vlastní kariéru, že neudělá nic, aby před Cooneyho neschopností zachránil své vojáky. Celkově se jedná o nadprůměrný snímek, jehož jediným vážnějším nedostatkem je občasná, naštěstí nikoliv tragická ztráta tempa, především v první polovině.