Příběh snímku, zasazeného do prostředí války ve Vietnamu, se točí okolo americké jednotky, určené k prohledávání a vyčištění systému tunelů, vybudovaných vietnamskými silami. Pro vojáky to znamená vstoupit do zcela neznámého, nebezpečného prostředí a s baterkou a pistolí se plížit úzkými chodbami, v nichž kromě nepřítele čeká řada různých pastí, a kde navíc neexistuje žádný způsob, jak se spolehlivě orientovat. Po seznámení s několika hlavními postavami se děj přenáší ke vchodu do nově objeveného tunelu.

První z Američanů, který do něj vstoupí, je prakticky okamžitě postřelen. Spolubojovníci ho vytáhnou a následně zlikvidují dva vietnamské bojovníky, ukryté v temnotě. Zatímco je raněný voják dopravován zpět do tábora, do akce nastupují další členové jednotky. Jejich snažení končí opět neslavně, kdy první z nich umírá, druhý utrpí zranění a ztratí kontakt se svými kamarády na povrchu. Pro jejich záchranu je podniknuta záchranná mise, v jejímž průběhu se u vstupu do tunelu objevují vietnamští ozbrojenci. Po krátké přestřelce nemají Američané jinou možnost než tváří v tvář přesile ustoupit pod zem. Zde se jednotlivci či malé skupinky vojáků pokoušejí najít cestu ven, v bludišti tunelů jich však většina postupně umírá. Současně s tím přistupují Vietnamci k útoku na tábor, podaří se jim Američany překvapit a z velké části zmasakrovat. Velitel základny před svou smrtí požádá o leteckou podporu a směruje ji přímo na svou současnou pozici. Z tábora se podaří uniknout pouze jedinému vojákovi, který v džungli narazí na šťastlivce, jemuž se povedlo uniknout z tunelů. Společně se vrátí na zničenou bázi, kde je však zastihne americký nálet. Shozené bomby zároveň způsobí, že se část tunelů propadne. V zasypané místnosti se spolu ocitají mladá příslušnice Vietcongu a poslední živý Američan, doposud marně hledající východ. Společně se pokoušejí dostat se na povrch, během snahy prokopat se přes zával však oba umírají.

Jeden z případů, kdy se svérázný německý režisér Uwe Boll nenechal inspirovat žádnou počítačovou hrou (nicméně pokud jste měli možnost hrát český Vietcong, jistě si vzpomenete, že dvě mise se odehrávaly právě v podzemních tunelech) a výsledkem je film, který se oprávněně řadí k tomu lepšímu z jeho tvorby. Snímku se nedá upřít vcelku originální námět a kromě toho vynikají pasáže v tunelech slušnou a patřičně depresivní atmosférou, která graduje s přibývajícími minutami. Z mnoha záběrů na vojáky, plížící se v prostoru, v němž se nelze ani otočit a dá se postupovat pouze vpřed, doslova čiší nefalšovaná klaustrofobie. S ostatními aspekty filmu je to bohužel horší. Zcela chybí nějaká výrazná hlavní postava, k níž by si divák vypěstoval alespoň nějaké sympatie. Všichni američtí vojáci působí zcela anonymně, navíc v temných tunelech vypadají všichni naprosto stejně a místy dá docela práci orientovat se v tom, kdo z nich už zemřel a kdo naopak ještě žije. Snímek je také, především v úvodu v táboře, zbytečně protahovaný a nudný, rozhovory vojáků v jídelně či večer ve stanu vyznívají do prázdna a nemají žádný skutečný smysl. Slabší rozpočet se také podepsal nad provedením akční scény s přepadením tábora, která je vyloženě béčkového charakteru a nadto nepůsobí příliš realisticky – Američané se chovají jako banda idiotů, nesnaží se ukrýt před nepřátelskou palbou a Vietnamci je v pohodě odstřelují jako na střelnici.

Celkově se dají Tunnel Rats hodnotit jako válečný film druhé kategorie, spadající do nejčistšího průměru. V případě filmového ztvárnění války ve Vietnamu existují daleko lepší alternativy, mj. snímky Platoon (Četa) či Full Metal Jacket (česky velmi špatně přeloženo jako Olověná vesta) a pokud by někoho zajímalo válečné drama z podzemí, doporučuji sáhnout spíše po zdařilém australském filmu Beneath Hill 60 (Bitva o Hill 60) z roku 2010.

Slabší rozpočet se mimo jiné promítl v použitých rekvizitách. Cílem filmařů se zjevně stalo to, aby vojáci vypadali „trochu jako z Vietnamu,“ tj. měli na sobě zelené uniformy. Značná část použité výstroje a výzbroje tak neodpovídá době, kdy se má snímek odehrávat. Např. v několika scénách použitá útočná puška M16A2 byla do výzbroje americké armády zavedena až v 80tých letech.