Snímek začíná v současnosti, kdy veterán války na Korejském poloostrově Jin-seok Lee navštíví vykopávky jednoho z tehdejších bojišť. Přiláká ho sem tušení, že by mohl po letech zjistit, co se tenkrát stalo s jeho starším bratrem, Jin-taem. Při pohledu na lidské ostatky začíná Jin vzpomínat na dávné události.

Po vypuknutí konfliktu se Severní Koreu byli oba bratři odvedeni do armády. Mladší proto, že musel, starší tak učinil nedobrovolně při pokusu dostat svého příbuzného z transportu branců. V následujících bojích se Jin-tao stává pověstným svou šílenou odvahou. Dobrovolně nastupuje do těch nejnebezpečnějších misí, bez ohledu na zoufalé prosby Jin-seoka. Bratři se začínají navzájem stále více a více odcizovat. Starší je na první pohled stále více pohlcován krutostí války kolem sebe, přičemž dál pokračuje ve svých výborných výsledcích a stává se vyznamenaným hrdinou. Válka zdánlivě končí a zdá se, že komunisté ze severu utrpěli rozhodující porážku. Oba bratři se vrací domů, kde dojde ke konfliktu se zapálenými „anti-komunisty.“ Střet skončí střelbou, mladší bratr putuje do vězení, starší se vrací ke své jednotce.

Při jeho rozhovoru s novým velitelem se konečně dozvídáme důvod jeho odvážného chování v boji. Od předchozího důstojníka měl slíbeno, že pokud obdrží nejvyšší vyznamenání, může jeho bratr odejít do civilu. Nový velitel však o něčem takovém nechce ani slyšet. Když na stanoviště jednotky zaútočí nepřítel, nyní mocně posílený čínskými vojáky, rozhodne se všechny vězně pozabíjet. Jin-tao svého velitele zabije, nicméně rozkaz je již předán a vykonán. Jin-seok však přežije a po uzdravení se vrací zpět do boje. Dozvídá se velice znepokojivou zprávu – jeho starší bratr, hrdina jihokorejské armády, dezertoval k nepříteli a stal se členem elitní jednotky. Jin-seok se zoufale pokusí navázat s bratrem kontakt a dostává se k nepřátelským liniím, které se připravují k obraně. V následné bitvě se oba bratři skutečně setkávají. Jin-tao se nejprve Jin-seoka nepoznává, ale nakonec pochopí, koho má před sebou a kryje kulometem bratrův útěk k vlastním vojákům. Během této krycí palby je zasažen a zabit. Poté se snímek vrací na okamžik do současnosti, a divák zjišťuje, že lidské kosti, nad nimiž se Jin-seok sklání, patřily jeho Jin-taovi. Na úplný závěr pak následuje opětovný přesun do minulosti, kdy se po ukončení bojů Jin-seok vrací domů.

Korejská válka je z vcelku logických důvodů častým námětem jihokorejské kinematografie a snímek „Pouta války“ patří mezi filmy s touto tématikou k těm nejnákladnějším. Dokonce se o něm mluví jako o asijském „Vojínu Ryanovi.“ Srovnání je vcelku na místě, ona snímky používají některé podobné prostředky a oba dokáží zaujmout i diváka, který o válečný film jinak nezavadí. Na filmu je dobře vidět, že disponoval slušnými penězi a především tvůrčím štábem, který tyto peníze dokázal využít. Na pozadí kvalitních bojových scén se rozvíjí patosem naplněný, lidský a působivý příběh dvou bratrů, jejichž vztah ovlivňuje krutá válka kolem. Po technické stránce se jedná o věc skutečně podařenou, pasáže z bitev si udržují vysokou kvalitu a díky tomu, že tvůrci neváhají otevřeně zobrazit zranění, i velmi realisticky. V tomto ohledu si drobnou výtku zaslouží snad jen až příliš počítačově vyhlížející letadla, útočící na severokorejské pozice.

Snímek se skvěle hodí pro promítání v kině, kde velké plátno ještě umocní výborné scény jako přelet bombardérů nad hlavami vojáků nebo nástup Číňanů do bitvy. Snímek je navíc velmi vhodný pro širší diváckou skupinu i tím, že sice působí realisticky, ale zároveň se vyhýbá cynismu a po jeho zhlédnutí nebude mít ještě tři dny depresi a pocit beznaděje. Jedna z mála věcí, která mi na filmu skutečně vadila, je zbytečná rozvleklost závěrečné konfrontace mezi oběma bratry. Po celou dobu si „Pouta války“ udržují vyrovnanou rychlost vyprávění, která se ale zničehonic zadrhne během finálové sekvence. Finálový střet je protahovaný a začíná až nebezpečně nudit. Navíc mi přišlo velmi zvláštní, že Jin-seok dokázal tak dlouho vzdorovat svému fyzicky zdatnějšímu a v boji protřelejšímu bratrovi. Naštěstí mi ani tahle věc nedokázala nějak výrazně pokazit výborný zážitek. „Pouta války“ patří k těm filmům, jejichž zhlédnutí se skutečně vyplatí a u nichž nelitujete vynaloženého času.

Ve snímku se nachází krásná drobná chyba, jejíž zveřejnění se nedokážu ubránit. V jedné scéně nabízí Jin-tao svému bratrovi čokoládu, která se na trhu objevila až v 80tých letech…