Vzhledem ke skutečnosti, že film se poměrně věrně drží historie, odpovídá jeho děj skutečným událostem z roku 1940. Po rychlém pádu Francie počítal německý generální štáb s invazí na Britské ostrovy. Tuto operaci však nebylo možné uskutečnit bez získání letecké převahy. Její zisk měl být snadný – německé letectvo mělo nad svým protivníkem velkou převahu, štěstím pro Brity však bylo, že navzdory slibu neodeslali na francouzské bojiště stíhací perutě, které Francouzům slíbili. Když poté selže snaha nacistů uzavřít separátní mír, začíná vlastní letecká bitva.
Prvotní strategií se stávají útoky na letiště Královského letectva a zničení co největšího počtu jeho stíhaček. Tomuto Britové čelí útoky malých skupin letadel, které se dokáží rychle dostat do vzduchu a poté, naváděné radarem, ničit nepřátelské stroje ještě na cestě k cíli. Obě strany mají těžké ztráty, řada britských letišť utrpí vážná poškození a kriticky se projevuje především nedostatek pilotů – zatímco letadla se dají nahradit díky rostoucí výrobě v továrnách, vycvičených mužů k jejich pilotáži je kritický nedostatek. Mnozí piloti nastupují k operačním letkám s minimem nalétaných hodin, situaci se však částečně daří zlepšit nasazením pilotů ze zemí okupovaných Němci, např. z Polska či Československa (Poláci se ve filmu přímo objeví, o Čechoslovácích je bohužel pouze zmínka). Situace se však změní poté, co nacisté změní strategii. Zanechávají útoků na britská letiště a soustřeďují se na nálety na města, včetně Londýna. Tím sice způsobí ostrovní zemi vážné ztráty na obyvatelstvu, ale zároveň poskytnou čas, aby se stíhací letectvo vzpamatovalo. V dalších vzdušných bitvách ztráty nacistů stále narůstají a nakonec dojde k rozhodnutí invazi do Velké Británie odložit. Pravidelné letecké boje nad Británií tak končí a německé jednotky, určené původně k provedení invaze, se stahují z francouzských přístavů.
Pravděpodobně nejznámější britský válečný film s leteckou tématikou. Bitva o Británii jako taková patří k nejdůležitějším událostem v moderních dějinách Spojeného království, čemuž odpovídá i zpracování snímku. Velký důraz byl pochopitelně kladen především na letecké souboje, kterých tu najdeme velké množství a kvůli kterým shromáždil štáb skutečně úctyhodné množství reálných strojů. Vysoké úrovně dosahuje i vlastní technické zpracování, záběry na opravdové letouny vypadají znamenitě a poměrně dobře funguje, zvláště když uvážíme rok vzniku, i kombinace s maketami, jejichž osudem bylo ztvárnění hořících či jinak poškozených letadel. Celkovou atmosféru bitev navíc podporuje i skvělý hudební doprovod. Pochvalně také musím okomentovat skloubení vážných i odlehčujících scén. Britové samozřejmě čelí německému nepříteli se svým klasickým suchým smyslem pro humor, takže tu najdeme zdařilé úsměvné momenty, jako vyloženě humorné pasáže pak slouží výstup polských pilotů. V ostrém kontrastu proti těmto okamžikům pak jsou depresivní momenty jako noční bombardování Londýna a především pak vrcholná fáze bitvy, kde není pro hořící letadla prakticky vidět obloha. Obě polohy, jak ta skutečně vážná, místy až ponurá, tak komická přitom nijak nenarušují výsledný celek a naopak se velmi dobře doplňují. Osobně nevím, zda existuje skutečně nějaký vyložený nedostatek, který by se dal Bitvě o Británii vytknout. Odborník na dané téma by patrně našel nesrovnalosti v popisu průběhu bitvy, což ale běžného diváka absolutně nemusí trápit. Ten se naopak může těšit z kvalitně natočených leteckých soubojů, špičkové hudby a v neposlední řadě kvalitního hereckého obsazení – člověka až malinko zamrzí, že časy, kdy se do válečného filmu obsadily všechny dostupné herecké hvězdy v širokém okolí již patří nějakou dobu minulosti. Bitva o Británii zkrátka patří k těm snímkům, které by rozhodně neměly ujít pozornosti žádného vyznavače žánru.
Jelikož nebylo možné sehnat původní německou techniku, bombardovací He-111 i stíhací Bf-109 použité ve filmu pocházejí ze Španělska, které tyto typy vyrábělo pro potřeby svého vojenského letectva. Střemhlavé bombardéry Ju-87 ze scény útoku na britský radar jsou pak pouze modely.
Hodnoceni: 100%
Režie: Guy Hamilton
Hraji: Harry Andrews, Michael Caine, Trevor Howard, Curd Jürgens, Ian McShane, Kenneth More, Laurence Olivier, Christopher Plummer, Michael Redgrave, Ralph Richardson, Robert Shaw, Susannah York, James Cosmo, Robert Flemyng, Barry Foster, Edward Fox, Karl-Otto Alberty, Hilary Minster, Nigel Patrick
Velká Británie, 1969, 133 min