Nekorunovaný král nízkorozpočtových filmů Robert Rodriguez opět dokazuje, že za málo peněz se dá natočit hodně slušná jízda. Čím je tenhle režisér ještě zvláštní kromě toho, že za sedm tisíc dolarů dokázal natočit film El Mariachiho, který na Sundance film festivalu v roce 1993 vyhrál cenu poroty? No několik poznávacích znaků by tu bylo na skladě. Když se podíváme například na obsazení, tak jsou to pokaždé herci, kteří spolu snad ještě nikdy nehráli, natož v podobném žánru, viz například George Clooney v Od soumraku do úsvitu či Alexis Bledel v Sin city nebo „terminátor“ Robert Patrick právě ve Fakultě.

Právě na posledním zmiňovaném filmu je znát pestrý herecký mix, kterému vévodí Josh Hartnett (kterého Rodriguez pro film objevil), skorohobit Elijah Wood, ještě náctiletá a ještě svůdnější černovláska Jordana Brewster (taktéž její první filmová role) nebo ex-bondgirl Famke Janssen či již zmiňovaný R. Patrick. Nechybí tu ani stálice režisérových filmů Salma Hayek, i když její role není natolik důležitá.

Dalším znakem je fakt, že všechny filmy výše zmíněného mají dějový spád, gradované napětí a především náboj. Fakulta obzvlášť. A o čem to vlastně je? Samotný název nám spíše evokuje nějaký béčkově laděný film. Možná to byl režisérův záměr, těžko říct. U Roba bych se pomalu už Nietzschemu nedivil. Tedy: na jedné střední škole kdesi uprostřed Ohia se jeden zatraceně mazaný mimozemský organismus zmocní učitele tělocviku (R. Patrick) a postupně si začne podmaňovat celý učitelský sbor, vzdělance po vzdělanci. Jejich chování se přitom začíná zcela měnit od zajetého stereotypu. V tu samou dobu nastupuje na školu blondýnka Marybeth (Laura Harris), která se postupně seznamuje s hlavními představiteli filmu – femme fatale Delilah (J. Brewster), která řídí školské bulvární noviny, hvězdou školního ragbyového týmu Stanem (Shawn Hatosy), outsiderkou utápějící se ve sci-fi literatuře Stokely (Clea DuVall), šikanovaným Caseym (Elijah Wood) a nakonec i s propadlíkem prodávajícím po škole drogy Zekem (Josh Hartnett). Postupně začínají přicházet na to, že s jejich učiteli není něco v pořádku. Vše se zvrhne jak rozlité mléko v okamžiku, kdy se začnou podivně chovat i jejich spolužáci a další lidé z městečka. Pomalu přestává být úniku – policie obklíčila město, aby z něj nikdo nemohl utéct, rádio nefunguje a vliv mimozemských parazitů začne zasahovat dokonce i do řad hlavní šestice, kteří začnou být čím dál podezřelejší jeden druhému. Klasická ponorková nemoc kombinovaná se snesitelnou hysterií prvního stupně. Jediným východiskem zdá se najít takzvanou „královnu matku“, po jejíž smrti by svět přece jen mohl být zachráněn (nepsané pravidlo scifi zápletek). Boj o čas, nervy a drogy v prázdných propiskách začíná!

Z jasně céčkového námětu dokázal Rodriguez vykřesat pořádně napínavou podívanou bez slepého místa, kde by se divák vyloženě nudil. Šestice hlavních hrdinů je ten nejzajímavější mix lidí, na jaký si vzpomínám. Do toho přidejte zbytek hereckého ansámblu a můžete plesat fajnšmekráckým blahem. Na Joshe Hartnetta se dá koukat, Elijah Wood cvičí výrazovost na jeho budoucí roli Froda a Jordana nám dokáže, proč jsme se stali závislí na stahování fotek z internetu. Obecně si myslím, že Fakulta světu ukázala několik nových hereckých tváří, které nyní díky ní mají lepší, abych tak řekl hollywoodštější život. Co se týče filmové stránky – žádné zmatené střihy, všechno bylo pěkně kamerově vidět, hudba podtrhující napětí taktéž, možná jen některé triky vypadaly béčkově, ale daly se skousnout. A (možná) byly účelem.
Céčkový námět, béčkový děj, ačkový dojem!

80%

Chovanec č. 1