Komiksové adaptace nabývají na popularitě (a to jsme si zrovna mysleli, že víc už to nejde) a tak se tento fenomén pochopitelně nevyhnul sobotní topce. Jeden takový žebříček už jsme tu měli, tentokrát se na něj však díváme z opačné strany. Jaká je vaše nejoblíbenější komiksovka?

Filip Šula:
Hulk (2003, r. Ang Lee)

Vědec, který se při emocionálním rozrušení mění v nezničitelné destruktivní monstrum. To zní jako nenáročná, zábavná popcornovka, že? Jenže adaptace marvelovského komiksu se ujal Ang Lee. Potenciální komiksová mlátička se tak změnila v působivé psychologické drama, v němž civilní podoba vědce Bruce Bannera (Eric Bana) představuje ego (racionální složku osobnosti) monstrózní Hulk Id (pudovou část) a Bruceův podlý otec superego (okolní vliv na osobnost).
Film navíc využívá zvláštního prolínání záběrů a jejich rozdělování na panely, díky čemuž vypadají některé záběry jako stránky komiksu. Artová marvelovka díky tomu patří mezi nejlepší „avengerovky“(byť se do současné avengerovské frančízy tak trochu nepočítá) a komiksové adaptace vůbec.

Martin Kos:
Constantine (2005, r. Francis Lawrence)

Snímek Constantine působí vedle současných blockbusterových trháků lehce zapadle. Nicméně adaptace komiksové řady Hellblazer s Keanu Reevesem v hlavní roli představuje docela jiného „superhrdinu“, který má schopnost vidět anděly a démony obydlující naši planetu a soupeřící o její osud. Lawrencův přímočarý film s několika vynikajícími akčními scénami a skvělým cynickým humorem vycházejícím z Reevesových rtů si vychutnává netradiční křesťanské motivy souboje dobra a zla, čímž se staví do opozice k současnému trendu v komiksových transformacích na filmová plátna. A pro někoho může vycházet i jako jasný vítěz.

Jan Varga:
Temný rytíř (The Dark Knight, 2008, r. Christopher Nolan)

Za batmanovskou sérií, která vyvrcholila psychedelickým Batmanem a Robinem roku 1997, bylo potřeba udělat tlustou čáru. A to se bratrům Nolanovým beze sporu povedlo na jedničku, když přišli s velmi odlišně pojatým restartem v podobě snímku Batman začíná. Už tak dost vysoko nastavenou laťku se jim však podařilo překonat Temným rytířem, který víc než komiksovou adaptaci připomínal pořádně husté a osudové městské drama. Film se zapsal do historie světové kinematografie nejen díky inovativnímu přístupu k látce samotné, ale i díky sugestivnímu výkonu Heatha Ledgera, pro kterého se záporák Joker stal jeho nejvýraznější rolí. Bohužel však i jeho poslední.

Sin City: Město hříchu (Sin City, 2005, r. Robert Rodriguez, Frank Miller, Quentin Tarantino)

V době, kdy byly komiksy nejbarevnější a nejblyštivější, přišel Frank Miller a nakreslil Sin City – noirový komiks, kde byste nenašli jiné barvy než černou a bílou a kde tvrdí muži a lepé děvy bojovali o přežití, čest, lásku a spravedlnost ve městě, ve kterém není třeba sáhnout pro hřích daleko. Drsné hlášky a brutální násilí převedl režisér Robert Rodriguez ve spolupráci s Millerem a s Quentinem Tarantinem na plátno téměř políčko po políčku a vznikla tak nejvěrnější adaptace komiksu vůbec. Pro film vybraná čtveřice stylových příběhů hýří cool postavami, napětím, černým humorem a hvězdným obsazením.

Jaromír Franta:
Superman (1978, r. Richard Donner)

Více jak třicet let před natočením letošní supermanovské adaptace pod názvem Muž z oceli (r. Zack Snyder), natočil Richard Donner svou představu o jednom z nejproslulejších superhrdinů. Donnerův Superman totiž oplývá nezaměnitelným nostalgickým fluidem, jež je dáno i nemalou měrou trikové naivity. Původní Superman, jenž nalezl své pokračování v dalších třech dílech (a druhé rovněž režíroval Donner s Richardem Lesterem), je spíše superhrdinskou pohádkou, v kontrastu vůči snyderovsky opulentnímu ztvárnění zrodu legendy. Ostatně: jeho vliv dotvrzuje i romantizující remake Superman se vrací od Bryana Singera, který je spíše osobní poctou.

Jan Hauer:
Film: Punisher – War Zone (2008, r Lexi Alexander)

Punisher se od většiny známých komiksových hrdinů odlišuje ve dvou hlavních ohledech. Za prvé, nemá žádné zvláštní schopnosti a spoléhá na neprůstřelnou vestu či granátomet pod útočnou puškou. Za druhé, jeho cílem není zločince chytit a předat spravedlnosti, ale rovnou a na místě eliminovat, rozstřílet na kusy, zkrátka definitivně ukončit jejich zlotřilou existenci. Celkově se jedná o třetí celovečerní zpracování osudů válečného veterána, jemuž gangsteři vyvraždili rodinu a nechtěně tak stvořili nekompromisního bojovníka s podsvětím. Hlavní role se zde na výbornou zhostil britský frajer Ray Stevenson, který, vybaven arsenálem zbraní a patřičnou dávkou cynismu, suverénně hází kriminálníky do drtičky skla a střílí po nich z raketometu. Kdepak, takhle se správně bojuje se zločinem. A všechno je to navíc v poctivém ratingu R.

Lukáš Nagy:
Strážci – Watchmen (Watchmen, 2009, r. Zack Snyder)

Strážci sa stali jedným z najzásadnejších komiksov od DC Comics. Alan Moore v roku 1987 prišiel s príbehom, zasadeným do čias studenej vojny, ktorý si našiel čitateľov po celom svete. Dlho sa o tomto komikse hovorilo ako o nesfilmovateľnom. Zack Snyder sa ale tejto výzvy nebál a v roku 2009 sa do kín dostala poriadna komiksová nálož. Strážci majú ohromujúci vizuál so skvelou hudbou a množstvom originálnych nápadov. To všetko v surovom a brutálnom svete superhrdinov, ktorí vlastne superhrdinami ani tak nie sú. Okrem Doktora Manhattana sú to všetko iba obyčajní ľudia. Hlavné postavy tu vraždia tehotné ženy, znásilňujú ich alebo rozsekávajú hlavy pedofilom a popritom riešia ich osobné problémy. Jedna z najlepších komiksoviek, akú som kedy videl.

Marie Barešová:
Alois Nebel (2011, Tomáš Luňák)

Adaptace grafického románu Alois Nebel je netradiční z několika důvodů. Předloha zpracovává téma, které je v českém prostředí opomíjeno: Sudety a poválečný odsun Němců. Nebel je atypický hlavní hrdina: nádražák, asociál, pasivní, traumatizovaný, ale rozhodně dobrý. Nechodí do kina. Nejlepší film je podle něj výhled z jedoucího vlaku. Víc než relativně jednoduchý příběh nadchne vizuální zpracování, jež se logicky odrazilo od zpracování spisovatele Jaroslava Rudiše a výtvarníka Jaromíra 99. Záběry natočené v reálu s herci převedené výrazně konturovanou počítačovou kresbou pomocí techniky rotoskopie nabízejí v každém záběru fascinující a podmanivý pohled. Výjimečné dílo navíc skvěle prodává dvě komodity: Jeseníky a cestování vlakem.