Frustrační kompozice v praxi:

Prvek očekávání: ČT natočila sérii dokumentů o alternativní historii. Na první pohled skvělá zpráva. Pár let starý dokument “Kdyby” o alternativních událostech roku 1938 byl sice laciný, ale podaný poutavě a realisticky. A byl poměrně chytrý.

Prvek zklamání: Je to “sračka na n-tou”. A stopáž 17 minut je urážka každého, kdo to myslí s historií vážně.

Podíváme se na první díl, který zřejmě předpokládá, že diváci jsou banda nevzdělaných idiotů. Začínáme v současnosti bulvární reportáží ze života mladičké následnice českého trůnu. Příliš Topstar magazín apod. nesleduji, ale troufám si tvrdit, že pokud by podobné pořady vypadaly takhle, nikdo by na ně nekoukal. Bylo to nudné a celkově omšelé – záběry z lesknoucího se světa celebrit to nepřipomínalo ani trochu. Ale co, byla to jen asi minuta na začátku a konci pořadu, stále jich zbývá 15, které to mohou zachránit.

Ale nezachrání. Po zbytek času sledujeme mix rozhovorů s lidmi, kteří se nad možností monarchie v Čechách zamýšlejí, a pak “alternativní” dokumentární záběry, které vysvětlují, jak je České království super a semknuté kolem osoby krále. Kdepak nějaké národnostní třenice.

Když v dokumentu padla informace o výrobě letadel, které si bude moct dovolit každá rodina, zkontroloval jsem v kalendáři datum. Pořád je únor.

Pořad se musí vyrovnat s mnichovskou dohodou. Král se samozřejmě nevzdá, neb není tak zbabělý jako volení politici. Do boje proti nacismu se zapojili i všechny ostatní národy (Němci, Slováci, atd.), protože bojují za svého krále. A pak dokument skončil. Jednou z jeho chyb je, že jen poškrábal povrch změn, které by monarchie přinesla. Na druhou stranu těch 17 minut, co trval, alespoň nestačí napáchat škody v hlavách diváků.

 S nastoleným “dějinným” vývojem mám opravdu hodně problémů, a to poměrně zásadních. České stavy po první světové válce vyslaly diplomata Edvarda Beneše, aby našel pro český trůn krále. Co dělal Masaryk se nedozvíme. Stejně tak se nemluví o desítkách tisíc legionářů. Jak by ti reagovali na fakt, že jim české stavy usadí na trůn krále z ciziny? Právě se jednoho zbavili, takže by nadšení asi nebyli.

Doby prvních dvaceti let prvního království se ani nedotkneme, pokud vynecháme nereálné, ale idylické představy o soužití Čechů a Němců. Vlastně z pořadu ani není jasné, jaký druh monarchie vznikl. Konstituční, absolutní nebo nějaký modifikovaný systém?

Představa, že by si král pocházející z ciziny dokázal za 20 let ve funkci vybudovat takovou lásku a respekt, jaký třeba britská královská rodina buduje dlouhá staletí, je přinejmenším vtipná. Nedozvíme se nic o hospodářské krizi, o vývoji ve světě. Zapojila se např. monarchie do bojů ve Španělsku? Jaké vztahy udržoval jeho stát s Polskem, Rakouskem a Maďarskem? To nejsou drobnosti, které lze přehlédnout. Ne pokud připravuji dokument o alternativních dějinách.

 Dobře. Král nepřijal mnichovský diktát. Začala válka s Německem. Král se v čele svých vojsk hrdinně bije s nepřítelem. Konec. Počkat! Co udělalo Britské impérium? Na českém trůnu sedí Windsor, toho by neobětovali. Nebo ano? Jak se zachovalo Polsko? A jak ta válka vlastně skončila?

Ok, dejme tomu, že měla stejný průběh. Obsazení Čech, král v emigraci, exilová armáda. Skončí druhá světová válka a král se v čele svých vojáků vrací do země. Co komunisté? Jejich plány se těžko změní jen proto, že v Praze sedí král. Pokusili se o ozbrojený puč? Měli podporu lidí, nebo ne?

Když vynechám za hlavu přitažené úvahy lidí, kteří nad nastolenou otázkou přemýšlí, je tohle základní problém celého pořadu. Když se autoři chtěli zamýšlet nad alternativní historií, měli to udělat pořádně a probrat vývoj od roku 1918, kdy k té změně došlo (a vymyslet nějaký LOGICKÝ důvod, proč k ní došlo – třeba Masarykův infarkt) až do současnosti. To, co autoři udělali, je vykastrování jinak zajímavého konceptu, který mohl přinést podnětné úvahy od lidí, kteří dané problematice opravdu rozumí (historikové, sociologové). Místo toho v pořadu promluví předseda České monarchistické strany, zakladatel hnutí České děti (monarchista) a dva šlechtici. Kritcké zamyšlení je tedy na bodu mrazu a celý pořad se stává tupou a smutnou agitkou.