Dannyho jedenáctka (Ocean’s Eleven) – Silvestr po zlodějsku – kritika

Ačkoliv by se k filmu Dannyho jedenáctka (Ocean’s Eleven) režiséra Lewise Milestonea dalo přistupovat z hlediska znalosti remaku Stevena Soderbergha a zaměřit text na podobnosti či odlišnosti, kterými se k sobě obě verze přibližují nebo oddalují, tak jsem se rozhodl zaměřit pouze na snímek z roku 1960. Tomu totiž díky svému provedení rozhodně stojí za to věnovat pozornost, které se mu na poli české filmové publicistiky zatím příliš nedostávalo.

oceán1

Ve snímku byl do „hlavní“ role (použití uvozovek vysvětlím později) Dannyho Oceana obsazen Frank Sinatra, kterého doplňují Dean Martin, Sammy Davis Jr. a další. Společně tvořili za 2. světové války vojenskou jednotku a po letech se Danny pokouší všechny staré známé přemluvit k zapojení do akce, jež by vynesla každému členovi milion dolarů. Přes všechny pochybnosti se bývalá jednotka v plném složení odhodlá k loupeži v Las Vegas během silvestrovských oslav. Jejich cílem jsou kasina Sahara, Riviera, Desert Inn, Sands a Flamingo, která by při dodržení všech pravidel Dannyho plánu měla být proti jejich jednotce bezmocná. Tak by se ve zkratce dala shrnout zápletka hlavní linie, kterou doplňuje množství dílčích linií jednotlivých členů, jež vytvářejí komplexní vztahy mezi parťáky navzájem či mezi zloději a jejich rodinnými příslušníky.

Představení všech členů party, jejich vzájemných (resp. rodinných) vztahů a motivací pro účast na loupeži věnuje vyprávění celou první polovinu stopáže. Díky poměrně vysokému počtu postav, nutnosti jejích spojení v jeden celistvý svazek a potřebě vyprávění objasnit pokud možno všechny motivace, které jsou důležité pro další vývoj hlavní linie, se snímek uchyluje k sérii dialogových sekvencí. V nich se dozvídáme nejen o minulosti a současnosti obou postav, které jsou do dialogu zapojeny, ale také o dalších parťácích, jejich vazbách na právě hovořící postavy a jejich aktuálním stavu. Ačkoliv by mohl někdo namítat, že tato strategie ubírá vyprávění na tempu, tak já ji pokládám za účinnou, jelikož umožňuje divákovi vytvořit přehlednou síť vztahů napříč celou jedenáctičlennou skupinou. Zároveň absence téměř jakékoliv fyzické akce umožňuje Milestoneovi vytvořit prostor pro postupnou gradaci vyprávění až k ironickému zakončení v místní kapli.

oceán2

Pakliže jsem zmínil, že získáváme přehled o minulosti a stavu současnosti u jednotlivých členů party, tak o možnostech budoucího vývoje děje získáváme jen mlhavou představu, jelikož dostáváme pouze obecné informace a nemáme konkrétní představu o podobě loupeže. Kompletní plán představuje divákovi Danny až v momentě, kdy jsou všechny postavy představeny a zavedeny do sídla šedé eminence Spyra Acebose (Akim Tamiroff). V tento moment se parťáci vrací do dob svého působení v armádě, které se přenáší na jejich vzájemnou interakci, kdy se shlukují kolem stolu jako kolem válečné mapy, rozdělují si úlohy a označují loupež jako misi.

Právě vztah ke společně prožité válečné zkušenosti dominantně určuje momenty, které posouvají vyprávění do dalších fází. Pro příklad použiji nejdůležitější scénu z domu Jimmyho Fostera (Peter Lawford). Ačkoliv je na první pohled scéna prostá a leckomu by v sérii dalších dialogových sekvencí nestála za pozornost, tak nám poskytuje informace klíčové pro vývoj děje v posledním aktu. Dozvídáme se, že Jimmy není kromě svého působení v armádě na svůj život hrdý, jelikož jeho celou dobu žil z postavení a peněz svých rodičů. Jeho otec je mrtvý a matka se v blízké budoucnosti bude už popáté vdávat za muže jménem Duke Santos (Cesar Romero). Slovní přestřelka mezi Jimmym, Dukem a Jimmyho matkou působí na první úrovni jako prostředek pro dosažení komického účinku na diváka. Nicméně na vyšší úrovni se dozvídáme o antipatiích mezi Jimmym a Dukem, o zástěrce, kterou Jimmy navyprávěl matce a především nám vyprávění předkládá Dukovu znalost Jimmyho válečné minulosti.

ocean3

Všechny tyto poznatky se dostávají na povrch v posledním aktu, kdy je loupež úspěšně dokončena, ale peníze se stále nacházejí v Las Vegas. Duke a Jimmyho matka tráví svůj volný čas ve Vegas na silvestrovském večírku a zjišťují, že Jimmy se nachází tamtéž. Po loupeži umírá na ulici jeden ze členů party Anthony (Richard Conte), jehož smrt začne prošetřovat místní policie. Duke je po loupeži osloven majiteli kasín, aby našel ukradené peníze, a začne s policií spolupracovat. Při jednom z běžných rozhovorů s policisty se pak mimoděk dozvídá o Anthony smrti a o jeho působení u stejné jednotky, ve které byl i Jimmy. Po poskládání všech vodítek se Duke dostává do role, kdy vydírá teď už desítku zlodějů požadavkem poloviny ukradených peněz. Ten pak řídí vývoj dalšího dění až do závěrečného finále.

Díky tomu se dostávám k použití uvozovek ve spojení hlavní role v úvodu textu. Danny Ocean sice je nejvýraznější postavou celého spolku a jeho počínání formuje vývoj syžetu až do vykradení kasin. Nicméně poté je jeho osobní jednání vstřebáno do společného skupinového rámce a v závěru není jeho osobní linka ta, která by posouvala dění, ale je jím právě vztah mezi Jimmym a Dukem. Takže ačkoliv se název snímku a další marketingové strategie zaměřují na Franka Sinatru a jeho postavu, tak pro vývoj posledního aktu se snímek odchyluje od Dannyho k Jimmymu a Dukovi, čímž marketingovou stránku do jisté míry podvrací.

Dannyho jedenáctka je filmem, který důmyslně pracuje s velkým množstvím postav, jejich prezentací a který se pro své narativní potřeby v průběhu odklání od své hlavní hvězdy, aniž by se odklonil od hlavní zápletky. Díky tomu je snímkem, který by rozhodně neměl upadnout v zapomnění.

Hodnocení: 80%

Režie: Lewis Milestone
Hraji: Frank Sinatra, Dean Martin, Sammy Davis Jr., Peter Lawford, Angie Dickinson, Richard Conte, Cesar Romero, Patrice Wymore, Joey Bishop, Akim Tamiroff, Henry Silva, Jean Willes, George Raft, Shirley MacLaine, Richard Boone, Nelson Leigh, Red Skelton, George E. Stone, Joan Staley, Hoot Gibson
USA, 1960, 127 min

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *