Za prvé: Tohle není dokument. O zvířatech se nic nedovíte, kromě úvodu a epilogu ve filmu také nezazní žádná slova.

Co to tedy je? Nejlépe by se dal žánr popsat asi jako romantická komedie. Představte si Lásku nebeskou a místo herců dosaďte zvířata a máte hrubou verzi toho, jak to celé vypadá.

Ač se to totiž nezdá, Zamilovaná zvířata obsahují opravdu hodně vtipu a v některých scénách málem slyšíte lidské hlasy: Když lev vstane a u samice se dožaduje ´svého´, klidně odpřísáhnete, že mu lvice odpověděla, že jí bolí hlava.

Co se týče vtipu, je založen samozřejmě na vizuálním humoru (snad všechny druhy namlouvání ptáků, či kozorohovo vyplazování jazyka na samičku), ale kupodivu i na situačním: třeba když velký pták dotírá na malého, nebo už výše zmínění lvi…

Podle distributora je hlavní postavou jelen, který vše sleduje. Když jsem se po projekci ptal, tak si toho nevšiml nikdo. A je to celkem jedno. Nevadí to. Spíš jsme se shodli na tom, že snímek je rozdělen do tří fází: namlouvání, páření a výchova mláďat.

Namlouvání: vtipné a neskutečně sladké, někdy víc i jak Láska nebeská.
Páření: platí úplně to samé jako o předchozím, ale pozor, tím, jak zvířata působí lidsky některé scény vypadají skoro jako porno (např. orangutani). Zde se také vyplatí upozornit puritány: tenhle film by neměly vidět vaše děti.
Výchova mláďat: opět to samé, strašně krásné na koukání, dost vtipné a i když se tu děje něco špatného, například krádež vejce, je to podáno vtipně. Takže to vlastně je pro děti.

Za druhé: Po Veřejném nepříteli nám Francouzi znovu tento měsíc ukazují nejlepší film žánru za několik dlouhých let. Nedá se to vylíčit, nedá se to popsat. Takže snad jen útržkovitě: Je to krátké, milé, vtipné a moc romantické. Vemte přítelkyni/přítele a běžte do kina. Od Hvězdného prachu tu na to nebyl tak dobrý film.

90%

Režie: Laurent Charbonnier
Hrají: Cécile De France
Francie, 2007, 85 min