CZ Premiéra: 10.5.2012

V druhé polovině 18. století se mladá žena Angelika (Eva Green) zamiluje do synka z bohaté rodiny zakladatelů malého amerického městečka Barnabase (Johnny Depp). Ten ale její lásku neopětuje, protože má jinou. Z Angeliky se stane zatrpklá čarodějka, která pomocí černé magie zabije Barnabasovy rodiče, jeho milou přinutí ke skoku z útesu a jeho samotného přemění v upíra, poštve na něj celé městečko a pohřbí ho za živa do rakve pod zem. Tolik k desetiminutovému intru. Zbytek filmu se odehrává po 200 letech, kdy Barnabasův zámek obývají další potomci téže rodiny (asi z několikátého kolene, protože Barnabas žádné děti neměl). Rodinný rybí byznys je ale v troskách, protože přístav i továrny vlastní zákeřná Angelika (věčně mladá). Barnabas je v této době náhodou z rakve vypuštěn, usídlí se znovu ve svém domově a občas je konfrontován s dobovými reáliemi, občas s rodinnými příslušníky, občas s Angelikou. Toliko k ději.

Přitom jako hlavní postava se může z počátku jevit mladá Viktorie (Bella Heathcote), která na dobově vzhlížející zámek přijíždí jako vychovatelka (a náhodou vypadá úplně stejně jako Barnabasova láska, ta co skočila z útesu). V průběhu filmu ji ale nikdy neuvidíme dělat někomu chůvu, právě naopak jako postava na dvě třetiny filmu zmizí a pak se záhadně objeví zas až na konci. A tak je to v podstatě s každou postavou v Temných stínech. Kromě Barnabase a Angeliky je film zaplněn přehršlí dalších bizarních postaviček, žádná z nich ale k příběhu ničím nepřispívá, ani za celou dobu neudělá vůbec nic důležitého. Kromě titulní dvojice jsou vlastně pro příběh a jeho vývoj všichni ostatní úplně zbyteční a ve výsledku jen natahují stopáž, chovají se divně, vypadají divně, mluví divně a zabírají prostor. Přitom např. ve Velké rybě (vynikající film) bylo hlavní výsadou většiny hrdinů, že byli divní a chovali se divně, což je v podstatě charakteristika hrdinů Burtonových filmů obecně. Tam to mělo ale úplně jiný význam a navíc se každá z těch mnoha postav nějak podílela na utváření děje, což se v Temných stínech neděje ani náhodou. Tady máte třeba postavu rodinné psychoterapeutky, kterou ale nikdy neuvidíte vykonávat svou práci. Její úloha totiž spočívá v tom, že se pohybuje jako opilá, že má oranžové vlasy, což kontrastuje s okolním šedým prostředím, a že v jedné krátké scéně léčí Barnabase ve své chemické profi laboratoři (na co psychoterapeutka potřebuje zkumavky a kapačky, to je záhada). A její postava je mimo jiné záminkou, aby se ve filmu mohla opět objevit režisérova žena Helena Bonham Carter. Postavy Michelle Pfeiffer, Chloë Grace Moretz nebo třeba Jackieho Earle Haleyho jsou ještě méně důležité a kdyby se ve filmu nevyskytovaly, bylo by to spíš ku prospěchu věci.

Tim Burton film natočil podle námětu stejnojmenného televizního seriálu, který má více než 1200 epizod, a který je u nás v podstatě neznámý. Burtonův snímek evidentně obsahuje mnoho citací nebo narážek na tento seriál, z čehož ale podstatná většina lidí nic mít nebude, a pro které budou některé scény zmatenými výkřiky do tmy. Jedna z postav je např. vlkodlak, což se dozvíme ke konci filmu bez jakýchkoli předchozích náznaků až ve chvíli, kdy už je ve vlkodlačí podobě. Objeví se na plátně, řekne: „Tak jsem vlkodlak, no a co.“, pak je třicet vteřin vlkodlakem a dál už se ve filmu nevyskytuje a nikdo o ní nemluví. Takových příkladů by se dalo najít v Temných stínech desítky. Naprosto bez souvislostí a bez vysvětlování. Chaos vládne.

I kdybyste nevěděli, že film natočil Tim Burton, tak už podle prvních záběrů to bezpečně poznáte, protože trochu evokují Sweeneyho Todda nebo Ospalou díru. Je hezké, že takových podobností s jeho předchozími filmy tu je více, např. Viktorie vypadá trochu jako Mrtvá nevěsta. Atmosféra ale bohužel nefunguje tak jako u výše zmíněných. Už vůbec ne v souvislosti se 70. léty, protože kromě dobových songů a jedné scénky s hippies nějaká stylizace vůbec není znát a kdyby se příběh odehrával v současnosti, bylo by to jedno. Co se parodie na upírské filmy týče, tak je tu pár vskutku vydařených gagů, ale většina z nich už je stejně v traileru. Nějaká krev tu je také, ale zdaleka ne tolik jako ve Sweeney Toddovi (film je přístupný).

Mnohé zachraňuje Depp v hlavní roli. Právě jeho kreace jsou na filmu (opět) tím nejzábavnějším, i když v případě Barnabase se jedná o jednu z méně využitých a hůře napsaných i zahraných rolí Deppovy kariéry. Eva Green má sice pěkný výstřih, ale svou ďábelsky zlou mrchu brutálně přehrává (což možná byl záměr, ale v reálu to působí jako ženská verze komiksového Jokera). Ostatní herci jsou fatálně nevyužití, a jak již bylo řečeno, pro příběh zbyteční.

Ve filmu se ale naštěstí pořád něco děje a i když si mezi sebou postavy jen povídají, tak je náplň jejich povětšinou nesouvislých rozhovorů dost bizarní, takže výsledek je zábavný a opět díky vizuálu dokonce i atraktivní na pohled. Smysl to ale bohužel nedává. Burton si tu zahrává s příliš mnoho liniemi a jen jejich zlomek dovede do konce. Skoro to vypadá, jako by snímek nerežíroval on, ale nějaký jeho známý, který není tak dobrý režisér a film tím pádem nedokázal ukočírovat a s mnohými tématy se vypořádal dost neumětelsky. Tady Burton prostě šlápl šeredně vedle a Temné stíny se tak řadí k jeho nejhorším počinům.