Hned pro začátek si vyjasněme jednu věc: Je absolutně jedno, jak název vyslovujete. Podle Herze jsou možné dvě varianty, tedy jak divně psaná česká tma, tak anglická nesklonná zkratka tý-em-ej, neboli „The Mysterious Address“, což si režisér podle svých slov dodatečně vyhledal ve slovníku.  Někdo ale říká té-em-á a sám Herz chtěl film původně pojmenovat Zpěv mrtvých dětí (Kamil Fila potom ve své recenzi přichází s rozřešením Spellovač mrtvolJ).  Já osobně bych navrhovala zcela nový název „Starý hnusný rozpadající se dům s prehistorickým čerpadlem vody“ se zkratkou SHRSDSPČV, můžete psát s tečkami i bez.  Ale z praktických důvodů v recenzi nakonec zůstanu u prachobyčejné T.M.Y.

Na T.M.Ě. je vtipné, jak už před svou premiérou získávala a zase ztrácela divácké body. Nejdřív to bylo nadšení a napjaté očekávání s vírou, že člověk, který má na kontě Spalovače mrtvol, nemůže zklamat. Pak přišel trailer, a optimismus z většiny lidí rázem vyprchal (tedy s výjimkou KmotraJ). Najednou se snímek proměnil v pokus o horror už předem odsouzený k zapomnění.

Hned po premiéře v Karlových Varech pak tisk zaplavila vlna vesměs negativních recenzí s výjimkami, které mluvily např. o „překvapivě dobrém hororu“.  Takže jaké mýty neříkají nic než pravdu a které naopak nedostatky kapku zveličují?

1) Je to vůbec horror? Respektive neodklání se snímek jiným směrem?

ANO, jedná se o horror se vším všudy. NE, neodklání se. Herz sice předtím točil spíše mezižánrové podívané a navíc teď veřejně prohlašuje, že se chce označením T.M.Y. za horror dostat zadarmo na hororové festivaly, nicméně přes všechny pochybnosti splňuje jeho nejnovější snímek všechny parametry, které ho řadí do škatulky zmíněného žánru.

2) Je T.M.A. béčkový horror?

ANO. Značně vám napoví už zápletka filmu: Hudebník Marek chce klid na malování obrazů, a tak se na chvíli zdekuje z kapely a přesídlí do staré opuštěné barabizny kdesi u česko-německých hranic.  V domě se mu začnou vracet znepokojivé vzpomínky z dětství, a navíc se tu podle všeho za 2. světové války stalo něco…strašného. A to všechno, včetně současných děsivých otřesů celého baráku a útěku jeho jednooké sestry z blázince, má evidentně něco společného s temným sklepem, který někdy jde, a jindy zase nejde otevřít. Nic z toho ale nevyděsí Marka natolik, aby vzal nohy na ramena, nebo alespoň zjistil, jaké tajemství (o kterém ví jinak celá vesnice) dům skrývá. Kdepak – Marek si dává načas a zatím balí holky a na plátna čmárá čím dál tím depresivnější malůvky.

K tomu přidejte dost stupidní dialogy, rušivý dabing některých herců a zpočátku napínavé scény, které ale končí zcela do ztracena.

3) Je to skutečně tak trapné?

NE. Jsou tu křečovité momenty, ve kterých postrádáme buď věrohodnost (sestřin útěk z ústavu), motivaci ve filmu (opakující se scény s „děsivými“ buranskými vesničany) nebo v některých případech i logiku (viz několik rozpaky vzbuzujících scén v závěru). Rozhodně ale nic, co by vyvolávalo mohutný nechtěný smích nebo nutkání klepat si na čelo. Na to máme v české provenienci mnoho jiných adeptů.

Závěrem: T.M.A. každopádně není a nebude špičkový horror, ale přitom je to docela zábava a za to nakrmení zvědavosti ohledně toho, jak nahlíží na tento žánr klasik Juraj Herz, ta vstupenka stojí.

60%