Piráti z Karibiku: Na vlnách podivna (Pirates of the Caribbean: On Stranger Tides) – V hlavní roli Jack Sparrow – recenze

CZ premiéra: 19. 5. 2011

Piráti útočí na světová kina již počtvrté a zřejmě naposledy. Vyměnili režiséra, po Verbinskim se kapitánského kormidla zručně chopil Rob Marshall (Chicago, Gejša), který se rozhodl popasovat s chybami, jež byly předchozím filmům, a zejména těm dvěma posledním, vytýkány nejvíce – překombinovanost (Truhla mrtvého muže) a přehnaně nelogické abstraktní zásahy (Na konci světa). Povedlo se mu zastavit kvalitativní úpadek série a v jeho režii je čtvrtý díl Pirátů stále ještě zábavnou a atraktivní podívanou, ale upřímně, moc velká výhra to také není.

Nikdo už nemůže tvrdit, že kapitán Jack Sparrow (Depp) není hlavní atrakcí, tady má totiž konečně zaslouženou hlavní roli. Zapomeňte na Willa a Elizabeth, ti se na plátně ani nemihnou. Jinak se ale můžete těšit na několik starých známých a také na spoustu nových tváří.

Celkem jednoduchá dějová linie se točí kolem pramene s vodou věčného života, po jehož nalezení pase hned několik lodních posádek. Jednak jsou to Španělé, kteří jsou ale pro příběh absolutně zbyteční. Dále tu máme loď hrozivého Černovouse (Ian McShane), na níž se plaví i Jack, jenž sem byl zatažen dávnou milenkou Angelicou (Penélope Cruz), která je zároveň Černovousovou dcerou. A nesmíme zapomenout na kapitána Barbossu (Geoffrey Rush), bojujícího na straně britské armády, který ale víc než po věčném mládí touží po pomstě vykonané na Černovousovi, který ho připravil o Černou perlu a o nohu. I když si dokážete srovnat v hlavě, kdo se plaví kam a proč, stále nebude úplně jednoduché odhalit motivy postav, které se navíc často mění. Příběh jako takový je přitom celkem jednoduchý na pochopení a plyne lineárně, ale Rob Marshall ho přesto dokáže pořádně zamotat.

Komplikací pro hrdiny je jakýsi rituál, který je pro účinnost nalezeného pramene třeba dodržet, a ke kterému potřebuje jeho nálezce několik propriet, jež je nutné nejprve získat. Jedná se o dva specifické poháry na vodu, které ale nalézt není problém (aspoň ne pro Jacka), a slzy mořské panny. Tato krásná stvoření jsou zde vyobrazena jako krvelačné masožravé bestie, což je jedině k užitku. Důvod takového tvrzení je jednoduchý, zbytek filmu je totiž lehce bezzubý a postrádá napínavé pasáže.

Snímek má velký problém s nedostatkem akčních scén a s dávkováním napětí, postavy totiž tentokrát nemusí čelit žádnému velkému nebezpečí. Dokonce ani z legendárního kapitána Černovouse nejde taková hrůza, jako z Davyho Jonese. Kde jsou ty časy, kdy se bojovalo s Krakenem nebo s nemrtvou Barbossovou posádkou, či alespoň s vodními víry. Tady se hrdinové nemusí ničeho bát a jde jen o to, kdo dorazí k prameni jako první. Navíc se tu dost mluví a to méně bojuje. První akční scéna, ve které Jack dokazuje, že se vyzná nejen na moři, ale i v londýnských ulicích, je zároveň nejlepší a po nastavení vysoké laťky ji už nic nepřekoná. Jediným výrazným zpestřením tak zůstávají ony mořské panny (a Černovousova žalostně málo využitá schopnost ovládat lanoví lodě pomocí šavle), protože pak už zbývá jen to, co už dávno známe, tedy karibská příroda, velké lodě plné pirátů a souboje na meče. Většinu filmu naštěstí zachraňují právě vtipné kreace Johnnyho Deppa, který je stále k popukání a jeho řádění v palmách nebo popíjení z Barbossovy zásoby na horší časy tak nenutí diváka k vyslovení fráze: „A to bylo všechno?“

S popcornovou zábavou jde ruku v ruce i scénář (nelogičnosti budiž odpuštěny), jenž se snaží díru po Willovi a Elizabeth zacpat nějakým jiným laciným románkem. Mezi Deppem a Penélope Cruz to sice jiskří a oba se navzájem dobře doplňují, ale od romantického dua jsou vzdáleni na námořní míle daleko. Náhradou se tak stává pohledný křesťanský misionář, zamilovaný do jedné z mořských panen (misionář na pirátské lodi? wtf?), přičemž jim scénář vkládá do úst příšerné repliky ve stylu: „Bude dobře, když si to budeš přát.“ Jindy zas uslyšíte věci typu: „Můj nemrtvý důstojník vidí do budoucnosti a prozradil mi, že brzy zemřu.“Což zní už skoro jako parodie. Kdyby se místo takových klišé a zbytečných odboček více bojovalo, rozhodně by to na škodu nebylo. Marshallovi se přesto nedá upřít režijní um a jeho snaha o pokračování v zavedeném standardu pirátského dobrodružného žánru. Hodnotit kladně lze i celkovou atmosféru a tradičně skvělý hudební doprovod Hanse Zimmera.

Je jisté, že pirátskou sérii se povedlo zakončit úspěšně, i když kromě Deppa a mnohých obecných kvalit tu tentokrát nenajdete mnoho aspektů, kvůli kterým by vám stál její čtvrtý díl za opakované zhlédnutí, natož pak za opakovanou návštěvu kina.

P.S. Osobně bych dal přednost titulkované verzi, ta dabovaná totiž zabíjí některé vtipy a třeba písnička, kterou námořníci zpívají před útokem panen, vyznívá v češtině spíš směšně. 3D není nutností.

P.P.S. Neodcházejte během závěrečných titulků, pokud se nechcete připravit o závěrečnou, škodolibou tečku.

Hodnoceni: 70%

Režie: Rob Marshall
Hraji: Johnny Depp, Penélope Cruz, Geoffrey Rush, Ian McShane, Stephen Graham, Gemma Ward, Judi Dench, Kevin McNally, Óscar Jaenada, Sam Claflin, Robbie Kay, Bronson Webb, Steve Evets, Keith Richards, Astrid Berges-Frisbey, Richard Griffiths
USA, 2011, 137 min

One thought on “Piráti z Karibiku: Na vlnách podivna (Pirates of the Caribbean: On Stranger Tides) – V hlavní roli Jack Sparrow – recenze

  1. Mně osobně tento díl sedl nejvíce. Žádné přehnané nestvůry, u kterých si film neužijete (část s mořskýma panama nebyla nijak dlouhá a docela tam zapadla), co se týče hlavní role Jacka – byla úžasná. Misionář působil velmi pohledně. Jsem ráda, že k pirátům se vrátil starý humor, jenž náležitě využívají – pochutná si celá rodina. A také oceňuji dvojice kapitána Jacka S. a Hectora …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *