Nějak se to komplikuje (It´s complicated) – recenze

CZ premiéra: 21. 1. 2010

Před sedmi lety natočila režisérka Nancy Meyers romantickou komedii Lepší pozdě, nežli později, jejímiž hlavními hrdiny jsou dva lidé, kteří už mají krizi středního věku dávno za sebou, což ovšem neznamená, že nemohou prožít vášnivý románek. Námět komedie Nějak se to komplikuje je podobný, ústřední zápletka má za následek řadu komických, ale i melancholických situací a ani tentokrát nechybí hvězdné herecké obsazení.

Přitom situace, kdy dva dávno rozvedení exmanželé mezi sebou najdou po letech ještě zbytek plamenu lásky, který se povede na poslední chvíli vzkřísit, nepůsobí nijak neobvykle a já věřím, že některým z vás se možná podobná věc i přihodila. Proto není problém soucítit s hrdiny příběhu a naplno prožít jejich emoce. Scénář překvapí už od začátku tím, že přeskočí tradiční sentimentální pasáž o dobách, kdy oba manželé ještě žili spolu a vychovávali děti. Kdepak, film začíná rovnou zostra scénou, ve které se Jane Adlerová (Meryl Streep) náhodou setká na oslavě výročí se svým bývalým manželem Jakem (Alec Baldwin), který si s sebou přivedl i svou novou, o dost mladší manželku. Jaká smůla a jak je to trapné. Jane je vzápětí nucena trávit dny ve svém domě sama, protože její tři dospělé děti odjíždějí na univerzitu. V tu chvíli jí také dojde, jak moc je opuštěná. Na večírku během oslav synovy promoce se opět potká se svým bývalým, pak stačí dobré jídlo, roztančená atmosféra, pár kapek (no, spíš víc kapek) alkoholu a oba bývalí partneři zjistí, že jim to spolu klape stejně dobře jako před lety. Dokonce i v posteli. Jake si ze své exmanželky vytvoří prvotřídní milenku a dojde k názoru, že ji má radši než svou novou rodinu, která jím opovrhuje. Svůj nový vztah ale musí uchovat v tajnosti jak před manželkou, tak před dětmi. To samé platí pro Jane, které nově vzniklá situace sice vyhovuje, ale trápí ji výčitky svědomí. A celou věc komplikuje i její architekt (Steve Martin), který nejenže se jí líbí, ale dokonce se o ni už nějakou dobu uchází…

Meryl Streepová i Alec Baldwin jsou ve svých rolích naprosto dokonalí. Stačí nepatrná mimika obličeje a ihned odhadnete jejich myšlenky. K hereckým výkonům nemám absolutně žádné námitky. Díky nim přehlédnete i fakt, že scénář je tak přeplněný různými klišé, že víc by se jich do něj asi ani nevešlo. Ty dvě hodinky čistého času utečou tak příjemně, že film skončí dřív, než se nadějete. Překvapením je i Steve Martin, který tu na rozdíl od svých předešlých rolí v bláznivých komediích předvádí skutečné herectví a až na jednu scénu s kouřením marihuany vydrží moc nešaškovat. I herci ve vedlejších rolích jako John Krasinski nebo Lake Bell jsou dobří.

Vtipné gagy tvoří značnou část scénáře. Je s podivem, že ty nejlepší z nich zahrnují i Baldwinovo odhalené břicho. (A nejen břicho.) Kromě vtipů situačních pobaví především ty slovní, často založené na kvalitním scénáři. A když si Streepová nebo Baldwin utahují ze svého věku, je to pocit stejně osvěžující, jako když Indiana Jones na začátku svého (zatím) posledního dobrodružství trousí cynické poznámky ohledně své hbitosti a rychlosti. A do toho hraje pohodová a svižná hudba od Hanse Zimmera.

Netřeba dodávat, že citově založení jedinci možná vymáčknou i nějakou tu slzu, ale ne moc. Finále této příjemné komedie totiž naštěstí není tak slaďoučké, jak to u podobných snímků bývá zvykem. Sice se k němu budete muset trochu prokousat, protože závěrečná část filmu je možná až příliš povídací, ale rozhodně to bude stát za to. Ne, tento druh komedií skutečně není běžně mým šálkem čaje, ovšem zrovna tomuto kousku bych klidně i podruhé řekl své ano.

Autor: Jan Varga

80%

Režie: Nancy Meyers
Hrají: Alec Baldwin, Meryl Streep, John Krasinski, Lake Bell, Steve Martin, Hunter Parrish, Zoe Kazan, Rita Wilson, Daryl Sabara, Caitlin Fitzgerald, Mary Kay Place, Emjay Anthony, Alexandra Wentworth, Bruce Altman, Nora Dunn
USA, 2009, 120 min

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *