CZ Premiéra: 21.3.2013

Když je horor produkovaný Guillermem del Torem, získává tím výrazné plus, neboť tak vzbuzuje vyšší očekávání a výsledek nebývá špatný. Účast del Tora na projektu je zkrátka přidanou hodnotou, která se vyplácí, jak tomu bylo např. u španělského Sirotčince (avšak nikoli už u amerického Nebojte se tmy). Horor Mama je také španělský (v kanadské koprodukci a anglicky mluvený) a natočil ho debutující španěl Andres Muschietti, výsledek ale bohužel ve srovnání s kupříkladu zmíněným Sirotčincem trošku ztrácí.

Na začátku filmu vidíme, jak nějaký chlapík znenadání popadne své dvě malé dcerky a odveze je z města, přičemž se s nimi vybourá a dovede je do blízké příhodné chatky v lese. Tam ho pohltí nějaký zlý přízrak a ty dvě malé holčičky jsou ponechány na pospas okolnímu světu. Následují úvodní titulky, ztvárněné povedenými dětskými malůvkami, které mapují, jak ty dvě dívky přežívají v divočině, pojídají vnitřnosti vlků a mění se na přírodou odchované zrůdičky pomalu pozbývající lidskosti. Zbylý děj se odehrává několik let po těchto událostech, kdy jsou obě dívky nalezeny a svěřeny do péče jejich strýce a jeho přítelkyně (Jessica Chastain). Problém je v tom, že dívenky pramálo komunikují, na civilizaci si zvykají velice pozvolna, občas se pohybují po všech čtyřech, malují na zdi zdeformovaná těla a promlouvají s imaginární postavou, které říkají Mama. Pak má jejich strýček podivnou nehodu a opatrování dívek zbude na Jessice.

Zásadní nedostatek je, že tvůrci odkryli svůj největší trumf hned z kraje tím, že ještě před úvodními titulky ukázali hlavního digitálního bubáka. Jelikož divák od té chvíle ví, s čím budou mít hrdinové filmu co do činění, pozbývají napětí a prvek překvapení i vskutku kvalitně režírované a potenciálně děsivé momenty, jako když se obě dívky přetahují o prostěradlo (ale vidíme jen jednu z nich), načež ta druhá projde ve stejný moment nějakou jinou částí domu. Jediné, co pak celkem funguje, jsou lekačky.

Jinak je ale snímek režírován zručně, výborně funguje jeho gradace a ani z technického hlediska není špatný. Strašidlo připomínající polednici není k smíchu a relativně funkční je i vztah hlavní hrdinky k oběma nepoddajným dívkám, který se v průběhu filmu proměňuje, jak si k nim na úlohu náhradní matky zcela nepřipravená žena hledá cestu. To vše jde ale poměrně do háje spolu se závěrečnou čtvrthodinou, kdy se režisér vykašlal na pomalu se linoucí atmosféru a ve snaze film co nejrychleji zakončit přišel s naprosto dementním vyústěním, které vypadá jak z nějakého fantasy od Tima Burtona.

Mama je nakonec mírně nadprůměrná díky několika osvěžujícím okamžikům, hororové atmosféře, dobře hrající Jessice Chastain a režijnímu vkladu mladého filmaře. Ten samý režisér je autorem i pět let starého tříminutového filmečku, který se také jmenuje Mama a dokonce vypráví na stejné téma. Celý je ke zhlédnutí na youtube. Doporučuji ho, neboť variace na něj se objevuje i v celovečerní Mamě, přičemž zážitek z toho tříminutového je intenzivnější a drásavější.