CZ Premiéra: 24.1.2013

Lincoln není klasický “od-kolébky-do-hrobu” životopisný film, k tomu měl kupodivu blíž Lincoln coby lovec upírů. Spielberg sleduje pouze několik týdnů na konci života Abrahama Lincolna, jednoho z největších mužů americké historie a zajímá ho v podstatě jediné – 13. dodatek k americké ústavě, kterým bylo zrušeno otroctví v USA.

 Fakt je ten, že obzvlášť pro Českou republiku je Lincoln zvláštním způsobem povzbuzující. Ukazuje demokracii tak, jak ji vidíme i dnes. Ukazuje nám, že se demokracie pravděpodobně nikdy nezmění a že se nejspíš ani nemá kam vyvinout. I v americkém Kongresu po 3 letech krvavé války seděli fanatičtí přisluhovači správného pohledu na svět, tedy toho svého. Vedle nich byli lehce naivní, ale o to zarputilejší bojovníci, kteří si uvědomovali, že chtějí-li posunout svět k lepšímu, musí slevit ze svých zásad a držet jazyk za zuby. A pak tu byli klasičtí politici stylu “kam vítr, tam plášť.“ To se projeví především tím, že Lincoln 13. dodatek prosadí pomocí korupce, k níž kdyby došlo v současnosti v ČR, asi by byla revoluce (u nás funkcemi podplatili 3 poslance, v americkém Kongresu několik desítek). A lže a podvádí a dost možná prodlužuje válku o celé týdny.

Lincoln se díky stannému právu v USA stal v průběhu války prakticky diktátorem. To, že pro Sever představovali otroci spíše ekonomický problém, se ve filmu neřeší. To, že jejich osvobození v rámci stanného práva proběhlo spíše proto, aby se naplnily stavy špatně připravené seveřanské armády, také ne. Ani Lincolnův přístup k otrokářství nebyl podle všeho tak přímočarý, jak film tvrdí.

 Faktem ale je, že film se odehrává na přelomu let 1864 a 1865, tedy v době, kdy nemělo smysl se výše zmíněnými fakty zabývat, jakkoliv jsou historicky zajímavá. A Spielberg znovu dokazuje, že jen těžko naleznete zručnějšího a zkušenějšího režiséra prakticky jakéhokoliv žánru. Na Lincolna se dívá jako na člověka, bez přílišné adorace a podlézání. Zobrazuje ho jako muže, který spíše než formálním vzděláním vyniká zkušenostmi. Běžný hovor prokládá úsměvnými historkami, které dohánějí jeho okolí k šílenství (především členy válečného štábu).

Rozebírat technické stránky u filmu Stevena Spielberga asi nemá zásadní význam. Stačí proto vyzdvihnout Daniela Day-Lewise, kterému byste okamžitě uvěřili, že nese tíhu několikaleté války a dějinotvorného momentu. Ale jakmile vejdeme do síně Kongresu, všechno si pro sebe ukradne Tommy Lee Jones jako stárnoucí obhájce rovnosti černých a bílých s břitkým jazykem a talentem na skvěle promyšlené urážky.

Lincoln nevstoupí do učebnic kinematografie, ale je to stoprocentně odvedená práce na dějepisné látce. Ovšem s tím souvisí i jeho největší kříž – občas je nudný. Ale až se bude ve školách učit o demokracii a zrušení otroctví, těžko najdete vhodnější pomůcku. Kéž by takhle někdo dokázal natočit film o Masarykovi!