CZ premiéra: 11. 6. 2009

S adaptacemi je vždycky problém, protože uspokojit fanoušky předlohy znamená nadlidský úkol. Kletba Měsíčního údolí má v tomhle ohledu v České republice čistý štít, protože předloha jménem Malý bílý koníček u nás nijak zvlášť známá není. Nakonec je to ale úplně jedno: Kdo četl knihu, bude zklamaný, kdo o ní nemá ani páru, bude znuděný.

Hlavní hrdinkou je třináctiletá Maruška Marryweatherová, která žije už od útlého dětství pouze se svou vychovatelkou, slečnou Karneolovou. Oba rodiče jí zemřeli, a po otci navíc zůstal velký dluh, takže se Maruška musí přestěhovat z londýnského bytu na venkov ke strýčkovi, kterého nikdy neviděla.

S velkou nedůvěrou se dívka a její vychovatelka vydávají ke svému příbuznému siru Benjamínovi. Ten, jak se ukáže, nemá rád ženy, a podle toho se také chová. Marušce ale učaruje zámek, ve kterém bydlí, a přilehlé zahrady a lesy. Podle všeho totiž údolí skrývá nějaké tajemství…

Snad mě nikdo nebude lynčovat, když prozradím, že tím tajemství je, – pozor! – že je údolí prokleté. A to nejen ledajakou kletbou, ale takovou, která zařídí, aby se na Zemi brzy zřítil Měsíc a způsobil malou lokální apokalypsu.

V knize nic o padajícím Měsíci není, ale co – když si s tím už trikaři dali takovou práci a navíc je to jediná scéna obsahující nějaký „větší“ zvláštní efekt. Nejsem zastánce toho, hnidopišsky vyjmenovávat, co všechno ve filmu na rozdíl od předlohy není. Je přirozené, že se při adaptaci škrtá a různě přizpůsobuje. Ovšem ne vždy to funguje.

Kletba je ve filmové verzi okleštěna hodně a bohužel velice necitlivě. Z každé minuty na mě z  plátna sálal nevyužitý potenciál předlohy. V knize dobře vykreslené charaktery postav zmutovaly do divných karikatur a některé (důležité) osoby zmizely úplně. (Kde je elegantní kocour Zachariáš, a kde sebestředný kokršpaněl Nobles? Má režisér něco proti zvířatům?) Všechna laskavost a vtip, což je pro knihu tak typické, je pryč. Místo toho snímek přetéká množstvím klišé, o nichž se zřejmě autoři domnívají, že je děti rády. Slečna Karneolová tak v rámci této premisy neustále krká a kouká, jako by jí ulétly včely. Jakákoli záhada je radši hned vysvětlena, aby si žádné dítě nemuselo lámat hlavinku, a rozhovory jsou tak plytké, že to trkne i diváka, který právě oslavil šesté narozeniny.

Jaká škoda a zklamání, když za režií přitom stojí Gábor Csupó, který natočil dojemný (nedětsky) dětský film Most do země Terabithia. I tady šlo o adaptaci knižní předlohy a Csupó se ukázal jako velmi dobrý filmový vypravěč. Tentokrát se mu ale svět Elizabeth Goudgeové, která knihu Malý bílý koníček ve 40. letech napsala, rozpadl pod rukama. Jemný smysl pro humor a křehkou balanci mezi pohádkovostí a napínavým fantasy proměnil v odvar bez chuti a zápachu, který bude i v televizi vypadat tuctově.

Autor: Tereza Domínová

40%

Režie: Gábor Csupó
Hrají: Natascha McElhone, Ioan Gruffudd, Tim Curry, Dakota Blue Richards, Juliet Stevenson Maďarsko/VB, 2008, 102 min