CZ Premiéra: 29.3.2012

Po hloupé a nezajímavé jedničce, která dělala původnímu Souboji Titánů jen ostudu, přichází čas na reparát. Jiný režisér, stejné ingredience. A je vidět, že s trochou snahy to jde lépe! Hněv Titánů není dokonalý film, je to prostě a jednoduše akční oddechovka, která na diváka sype náznaky osudovosti, ale přitom jde o jediné: akci.

 Hned ta první, kdy chiméra napadne vesnici, v níž žije Perseus, je skvělá. Kinetická a drsná. Úvod je velmi rychlý a Perseus se vydává do boje, musí zachránit život Diovi, svému otci, protože jeho smrt by způsobila zánik Tartaru a Kronos by se dostal na svět. A Kronos nemá s lidstvem hezké plány.

Přitom lidstvo si za hrozící zkázu může vlastně samo. Protože přestalo bohy uctívat (snad jediný motiv, který se dostal do druhého dílu), začali obyvatelé Olympu ztrácet sílu a tím i nesmrtelnost. I proto se někteří bohové domluvili s Kronem. Strach ze smrti byl příliš silný.

Po úvodu se vydáváme na cestu, která je sice trochu úmorná, ale lemuje ji poměrně slušná akce a uprostřed ji rozzáří Bill Nighy, jehož Hefaistos je přesně tak excentrický a podivínský, jak se u Billa Nighye dá očekávat. Ono obsazení celkově je velmi sympatické. Liam Neeson jako Zeus a Ralph Finnies jako Hádes si pro sebe kradou každou scénu a z Hněvu Titánů dělají v podstatě rodinné drama (Kronos je otcem Dia a Háda, Zeus pak zase otcem bouřícího se Área a poslušného Persea).

 Zdánlivě daleko méně prostoru dostává Perseus v podání Sama Worthingtona. Je to akční hrdina, který si ví za všech okolností rady, hláškuje a nikdy neprojevuje strach. Hrdina je to plochý, ale zábavný. Na výpravě ho doplnil hláškující sympaťák, který je synem Poseidona a říká si Navigátor.

Slovo akce je u Hněvu Titánů nutné skloňovat ve všech jeho podobách, ale akce ve výsledku není tím, co by z něj dělalo nadprůměrný film. Tím je především nadhled, který scénáristé vtiskli hlavním hrdinům a který divákům pomáhá akceptovat šílenosti, které se na plátně dějí. Některé scény jsou totiž skutečně monumentální. Opuštěný chrám, Tartaros a ohnivý Kronos jsou přesně tak velikášské, jak ukázky slibovali. O to větší je škoda, že jsou často nastříhány se záběry evokujícími televizní film, obzvlášť ve chvíli, kdy Kronos drtí řeckou armádu.

Říct, že se Hněv Titánů stává důstojným nástupcem svého předchůdce, je zavádějící. Hněv totiž Souboj převyšuje úplně ve všech ohledech. V obou případech se jedná o znásilnění řeckých bájí, ale zatímco první díl byl zapomenutelný a nezáživný, druhý je přesně takový, jaký tvůrci chtěli – zábavný.

Mohli jsme čekat něco lepšího? Určitě ne.

P.S. Návrhy na název třetího dílu: Revenge of the Titans nebo Return of the Titans.