Eugenia Phelan (Emma Stone) má o své nejbližší budoucnosti poměrně jasno. Zatímco její vrstevnice se pomalu, leč jistě připravují na vstup do svazku manželského, ona touží po kariéře a psaní. Záhy také najde vhodné téma – život černošských služek, pracujících v domech bohatých amerických rodin. Po počáteční nedůvěře se seznámí se dvěma z nich může se pustit do díla. Jenže jsme v 50tých letech a ještě k tomu na jihu USA, kde podobné téma rozhodně nemá podporu většinové společnosti…

            Pokud se z poslední věty předchozího odstavce domníváte, že to hlavní hrdinka bude mít skutečně těžké, pak vězte…že ne. Alespoň ne tolik, jak by se mohlo stát. Nečekají na ní výhružky slibující likvidaci, ani bojovně naladěná skupina Krutě komických klaunů (nebo co ta zkratka KKK vlastně znamená) mávající pod okny konfederační vlajkou. Eugenia ve filmu funguje především jako svědek toho, co se v oněch letech ve Spojených státech dělo a jejím prostřednictvím se obraz tohoto dění dostává k divákovi.

Černobílý svět patří k těm snímkům, které si jednoznačně jdou pro nejrůznější ocenění, nikterak to neskrývá a má na své straně prakticky všechny potřebné zbraně. Už samotné téma je velice nosné, zvláště v době, kdy je vytahování podobných kostlivců rasové nesnášenlivosti zkrátka v kurzu. Za oceánem toto téma funguje zcela spolehlivě, evropský divák se pak na něm přesvědčí, že ona mýtická padesátá léta, kdy bylo údajně všechno dobré a v pohodě, nebylo zdaleka dobré a v pohodě pro celou americkou společnost.

Silnou stránku je v tomto případě také výprava. Když padesátá léta, tak se vším všudy. Včetně dobových automobilů, z dnešního pohledu pochybných účesů a mnoha a mnoha dalších detailů. Tvůrci si v tomto ohledu skutečně dali záležet a výsledek je tak velice atmosférický a působivý. Prostředí amerického jihu, plné předsudků a konzervativních názorů tak vypadá velmi realisticky a uvěřitelně.

Pominout nelze ani kvalitní herecké výkony, především stran hereček ztvárňujících černošské služky. Jejich filmové bílé zaměstnavatelky to mají malinko horší, protože scénář od nich vyžaduje jen jednu polohu –  o tom bude řeč v některém z dalších odstavců. Pominout samozřejmě nelze ani Emmu Stone, která svým výkonem ve filmu snad už definitivně všechny přesvědčí, že skutečně má talent a umí hrát.

Až doposud tedy všechno v pořádku, nicméně některé věci celkový dojem nepříjemně narušují. Předně, snímek má možná až zbytečně dlouhou délku a některé pasáže působí lehce utahaně a nezáživně. Za druhé, snaha ukázat těžký osud černošských obyvatel USA občas malinko selhává. Sice asi každý divák jasně pochopí, jaké neuvěřitelné rozdíly v přístupu k černým či k bílým tehdy panovali, ale ne vždy to funguje. Tak např. scéna se zatčením jedné ze služek měla zřejmě navodit dojem, jak drsně se policisté k černochům chovali. Jenže když pár scén předtím vidíte, jak zatčená skutečně spáchala zločin, z něhož je obviněna, příliš soucitu s její postavou mít nebudete.

Co ale působí ještě výrazněji, je skutečnost dobře pospaná českým překladem originálního názvu. Svět tu má totiž skutečně pouze černou a bílou a všechny postavy v něm se striktně dělí na dvě skupiny. Jednu tvoří všemi mastmi mazané služky, druhou pak paničky z bohatých rodin, neskutečně hloupé a povrchní. Pouze hlavní hrdinka stojí tak nějak mezi nimi a sleduje a zapisuje dění ve společnosti. Celá tahle věc možná měla výrazněji ukázat rozdíl mezi oběma sociálními vrstvami, jenže v některých případech je zkrátka zbytečně a nemyslně přehnaná do extrému.

Černobílý svět celkově nikterak nezklamal, je profesionálně natočený a pevně věřím, že skutečně dosáhne na nejednu cenu filmového světa. Jedná se o rozhodně nadprůměrný, opravdu profesionálně a pečlivě zpracovaný snímek, který za vidění určitě stojí. Nicméně superlativy a oslavné ódy bych z hodnocení vynechal.