2Bobule: lekce utrpení pro pokročilé – Recenze

CZ premiéra: 22. 10. 2009

2b2Jak moc mohou zhořknout bobule, když se někdo snaží zopakovat úspěch z minule?

Až budete sedět v kině a dívat se na tento film, patrně vám již v prvních momentech začne naskakovat husí kůže. Budete si pravděpodobně říkat: „To snad nemyslí vážně?!“ a z údivu nevyjdete po zbytek filmu. Se zjištěním a vědomím toho, že vás tento zážitek měl varovat a vy poslechnout své instinkty a z kina raději co nejrychleji zmizet, se budete potýkat po dobu minimálně následujících 90 minut.

Říká se, že dobré víno s roky zraje a chutná lépe a lépe. U pokračování Bobulí můžeme pozorovat přesně opačný proces. Zatímco jednička byla taková oddechovka pro nenáročného diváka, nezastíraná light kopie Dobrého ročníku snažící se propagovat moravské krásy, dvojka je ještě více light kopie jedničky.

2b3Zvykli jsme si na to, že české filmy jsou špatné. Pravda, klesnout se dá docela hluboko. Okoukané televizní obličeje, neskrývaný product placement, mizerné dialogy a zápletka, kterou odhalíte ještě předtím, než se vám stihnout představit všechny postavy.

Všechny tyto neduhy 2Bobule mají a ještě jako bonus i něco navíc. Najdete tu trapné gagy, které byste čekali spíše u nováckých grotesek, najdete tu skrytou reklamu snad v každém pátém záběru, a za zmínění určitě stojí i nové postavy.

V tomto bodě budu mluvit za sebe, když napíšu, že herci, kteří nové postavy ztvárňují, pro mě osobně představují slizké a okoukané televizní tváře, kvůli kterým většinou doma přepínáme. Nemusím Janu Švandovou (jako maminka záhadné nastávající „hrdiny“ Jirky) a z Jiřího Krampola (tatínek) skotačícího v šíleně upnutém tričku mi spíše než bránice naskakuje kopřivka. Vrcholem trapnosti je potom postava nájemného zabijáka pana Tichého (Jiří Korn), která je ubohá od začátku do konce a spíše než obavy o hrdiny nebo tendence k zasmání ve vás bude vzbuzovat lítost a 2b4smutek. Návrat dědečka Honzy, který se mu zjevuje jako duch a radí, jak pěstovat víno a přežít, tomuto šílenému panoptiku hrůzy vévodí. Jeho životní rady a moudrosti jsou tak poučné jako návod k použití na instantní polévce.

O ději v podstatě nemá cenu se zmiňovat, nechci vás připravit o tu trochu dramatického napětí, kterou před plátnem můžete prožít. Například mě osobně se podařilo se poprvé zasmát zhruba po šedesáti minutách filmu a tento okamžik patřil spolu s ještě jedním, který přišel asi 10 minut před koncem k jediným momentům, kdy jsem se při filmu bavila. Na to, že se dívám na komedii, docela chabý výsledek.

Jedno však bobulím upřít nelze. Rozhodně jde nepopiratelně o letos nejhorší český film. Pokud se na 2Bobule rozhodnete vyrazit, vezměte si s sebou do kina sklenku vína nebo raději pro jistotu flašku slivovice.

Autor: Kateřina Čadrová

Režie: Vlad Lanné
Hrají: Kryštof Hádek, Tereza Voříšková, Lukáš Langmajer, Lubomír Lipský st., Jiří Krampol, Jana Švandová, Miroslav Táborský, Václav Postránecký, Jiří Korn, Marian Roden, Jana Pidrmanová, Jan Skopeček, Jan Antonín Duchoslav, Alice Šnirychová
Česko, 2009, 94 min

3 thoughts on “2Bobule: lekce utrpení pro pokročilé – Recenze

  1. wtf? product placement? briefing? is the word cool enough? Oh _ my _ god….where is my home? where is my home? please excuse me but i got to ask…

  2. „jako maminka záhadné nastávající „hrdiny“ Jirky“
    …jak je to myšleno ta věta a co bych měl aplikovat, abych tomu pochopila? přes tu „eternity“, která na mě chodila v průběhu celá film, já myslet, zůstat při vědomí a tak nezastihnout koho všeho to byla matička? Jana Švandová podle mě hraje matičku 2Bobule, Marušky (Jana Pidrmanová).
    prosím o vysvětlení této záhadné větovi, děkovala 😉

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *