Arachnofilmy aneb Dlouhé chlupaté nožičky

Velké množství lidí se v sobě nese strach z nějakého zvířete, často spjatý s bytostným odporem. Někdo se štítí roztomilého domácího potkana, jiný má fobii ze žraloků (týká se především těch, kteří nikdy živého žraloka neviděli) anebo nesnese pohled na hada lenošícího za skly terária v městské zoo. Ovšem bezkonkurenčními mistry v tomto oboru jsou pavouci, kterých se statisticky štítí největší část populace. Problém o to horší, že před pavouky prakticky neutečete a snad jen Eskymáci mohou ve svých iglú mohou usínat s vědomím, že nic osminohého nemají ve svém okolí.

Na dalších řádcích si stručně připomeneme pár případů, kdy se tvůrci filmů pokusili využít esenciální schopnosti pavouků děsit lidi a zaplnili jimi scénáře svých snímků. Vítejte tedy na malé exkurzi do světa filmových členovců s dlouhými, chlupatými nožkami a patřičně jedovatými kusadly.

Příliš vzdálený most (A Bridge Too Far) – Hvězdy prohrávají s Němci – válečné

Spojenecké velení naplánovalo na podzim roku 1944 operaci, která by v případě úspěchu mohla ukončit válku v Evropě do Vánoc. Jedná se o největší nasazení výsadkových vojsk v historii, cílem útoku se stávají mosty na třech místech v Nizozemí. Výsadkáři mají za úkol mosty obsadit a držet do doby, než dorazí pozemní jednotky. Tato mise je však velmi náročná vzhledem k nutnosti přesného dodržení časového plánu.

Sherlock Holmes: Hra stínů (Sherlock Holmes: A Game of Shadows) – recenze

CZ Premiéra: 5.12.2012

Robert Downey jr. má vedle Iron Mana slibně rozjetou i sérii o Sherlocku Holmesovi. Předchozí film byl novátorský, svěží a vtipný a připoměl všem, jak má takový dobrodružný film vypadat. Hlavní je nezapomenout na humor, pohlídat si akci a vybrat představitele, kteří umí perfektně spolupracovat. Všechno se tehdy povedlo. Do puntíku.

Rekapitulace roku 2011 – 2. část

V srpnu bylo konečně na co koukat. I přes častá zatracování a nechuť nesmírně překvapilo skvělé Zrození Planety opic, v kinech se ale bohužel netěšilo takovým výdělkům, jaké by si zasloužilo. Mnohem lépe dopadl Captain America, přestože z Marvelovských hrdinů na tom byl kvalitativně zatím nejhůř. Na Šmouly chodili rodiče s dětmi jak diví. Barbar Conan ani Green Lantern nebudili dojem filmů, které by bylo potřeba nutně vidět, diváci nechodili ani na zábavnou ptákovinu Kovboje a vetřelce a zisky kin pak zaplácl až český megahit, Vejdělkova komedie Muži v naději. Ta vydržela v kinech další tři měsíce.

Rekapitulace roku 2011 – 1. část

Letošní rok se filmařům nevydařil tak, jako loni, kdy se to v kinech vynikajícími filmy jen hemžilo. I letos přišla na řadu spousta skvělých kousků, zbytek se ale utápěl povětšinou v jednotvárné šedi okolo průměru. Přibylo komiksových adaptací, filmů pro děti a českých filmů, které se snažili o přesah.  Naopak ubylo dobrých hororů a chytrých thrillerů. Během roku jsme se dočkali i častých zklamání, kdy byl, zejména poslední dobou, na vině scénář. Na diváka nebyly vytvářeny žádné vysoké nároky a filmy se víc zaměřovaly na průměrné publikum.  Rok 2011 byl prostě ve znamení nenáročné zábavy a většina snímků sloužila výhradně k tomu, aby se divák dobře bavil. Nuže, posuďte sami:

Bag of Bones – Televizní průměr mistra hororu (seriály)

Stephen King to nemá ve filmovém podání lehké. Jeho filmy jsou buď absolutně skvělé, nebo úplně mizerné. Docela se mu ale daří v televizi, snad za to může větší prostor, na němž se mohou tvůrci vyjádřit. Kabelová televize A&E odvysílala poměrně ambiciózní dvoudílný film. Do hlavní role obsadila Pierce Brosnana, za kameru zkušeného režiséra a scénář vypitvala přímo z jednoho z Kingových románů.

Černá hodina (The Darkest Hour) – „Pozor, neviditelnej emzák!“ „Kde?“ – recenze

CZ Premiéra: 29.12.2011

Trailer vypadal skvěle. Mimozemská invaze, podařené digitální triky, post-apokalyptické prostředí, lidský odboj s elektrizujícími zbraněmi ve stylu Krotitelů duchů… Ve výsledku je ale Černá hodina spíš zklamáním. A na vině je scénář.

Věc: Počátek (The Thing) – Sváteční recenze

Asi se najde hodně lidí, kteří budou novou Věc od počátku nenávidět. Není nic snadnějšího. Talent typu Johna Carpentera se objevuje jen občas a ani Carpenter neprošel svou kariérou sám bez škraloupu – vzpomínám především na jeho Mlhu. Ale prequel geniální, mrazivé Věci? Za tenhle nápad by někdo zasloužil dopravit na Sibiř.

Fanmovie Vám přeje veselé Vánoce!