Nově v trafikách: Noci v ústavu bývají dlouhé a ve snaze ukrátit si je nějakým trafikovým filmem občas sáhnu opravdu vedle. Je zvláštní, že čím má film hezčí obálku, tím bývají horší – Bratrstvo vlků není výjimkou.

Tento francouzský velkofilm je velkofilm především svojí nekonečnou stopáží. Na 142 minutách tu přírodovědec a jeho přítel indián honí něco, co vypadá jako prase zkřížené s dinosaurem, a směle tomu říkají vlk. Klasický příběh, který by v šikovných rukách mohl nadchnout naše černé duše, se vleče jako želva s epilepsií. Hlavní postavy odříkávají svůj dialog a div si u toho neklepou na hodinky. Chvílemi mi to připadalo, jako by každou scénu točil jiný režisér s jinými herci, aniž by kdokoli z nich znal scénář. Takže režisér Christophe Gans má buď schizofrenii, nebo na něčem slušně ujížděl.

Bratrstvo vlků nemá cenu ani jako Béčko, protože se moc snaží o Áčko. Na Béčko, jak se sluší a patří, mu chybí zábavnost a přebývá hodina ve stopáži. I když je pravda, že čtvrtina z těch 140 minut jsou zpomalené záběry, kterých je tam tolik, že si říkáte jestli vám neblbne DVD přehrávač. Chápu zpomalené kung-fu scény, sic ve Francii 17. století, ale proč zpomalovat úplně všechno? Zdálo se mi, jako by si režisér zaskočil pro pomocnou ruku k Uwe Bollovi.

U některých scén jsem si doslova musel dát sirky do očí, abych vydržel vzhůru a mohl vám tu hrůzu vymluvit. Jediné co mě udržovalo při vědomí byl výstřih Monici Bellucci a dalších krásných dam.

Jediné co můžu o snímku říci dobrého je, že prasodinosaurus vypadá opravdu dobře a první střet dua přírodovědec – indián s vojáky je dobře udělaný. Možná, že kdyby se prasodinosaurus neobjevil až v poslední čtvrtině filmu a postavy by nebyly tak suché a nebrali to tak vážně, mohla by z Bratrstva vlků slušná podívaná. Možná…

Pár posledních slov: Milý žabožrouti, příště se nebrat tak vážně a méně sledovat hollywoodské trháky.

PS: U tohoto filmu jsem nudou znásilnil dva chovance a jednoho dozorce.
Ředitel ústavu