Dylan Dog chtěl být nečím jako Constantinem pro chudé. Nebo spíš od chudých. Založený na italském komiksu o detektivovi, který je arbitrem pro znepřátelené klany nemrtvých. A co se nepovedlo? Bylo toho hodně.

 Brandona Routha mám rád, je to sympaťák, ale herecky příliš nepřesvědčil a tady mu nohy potkopává ještě mizerný režisér. Jinak má Dylan Dog všechny atributy jako Constantine. Hrozí konec světa, má ukecaného kamaráda a chrání sexy ženu (není to Rachel Weisz, ale budiž).

K tomu všemu přidejme mizerný scénář, který postrádá nejen vtip, ale také originalitu a nápady. Velmi špatné efekty, které mě při rozpočtu 20 milionů dolarů zarážejí (tolik stálo Equilibrium) a kazí už tak špatný dojem. O maskách ani nemluvě.

Film se odehrává v New Orleans. To město jsem viděl ve filmech už tolikrát, že vím, že se dá filmařsky dobře použít. Ani to tvůrci nezvládli.

 Největším problémem je ale dřevěný Brandon Routh. Kdyby se trochu snažil. Nezájem, s jakým jde od akce k akci, je zabiják jakéhokoliv náznaku napětí. Na druhou stranu mu asi velmi rychle došlo, k jakému filmu se upsal, a nechtěl se přepínat.

Dylan Dog: Dead of Night propadl. Nevydělal téměř nic. Dobře mu tak. Raději se na něj nedívejte a pusťte si znovu Constantinea. Nebo cokoliv jiného.