CZ premiéra: 30. 4. 2009

Vzpomínáte na Singerovy X-Meny? Na téměř intelektuální komiksové drama o lidské xenofobii a problémech se zařazením se do společnosti? Pokud ano, klidně na ně zase zapomeňte. X-Men Origins: Wolverine je totiž primitivní řežba s tunou logických chyb, v níž bychom si místo australského divadelního herce mohli představit kalifornského guvernéra.

Čtvrtý díl série X-Men začíná v okamžiku, kdy malý James Howlett ztratí otce. Následně jeho smrt pomstí drápy, které mu náhle vyrostly z rukou a společně s nevlastním bratrem Victorem Creedem, který má podobné schopnosti, utíká z domova. Když zhruba sto dvacet let později čekají ve Vietnamu na popravu, objeví se plukovník Stryker s nabídkou, která se neodmítá – zapojit se do zvláštního komanda, tvořeného mutanty. Jamesovi (v té době už známému jako Logan) se ve skupině ale brzy přestane líbit a odchází jak od armády, tak od bratra. To jej o několik let později stojí život jeho lásky Kayly. Aby se mohl pomstít, rozhodne se podstoupit riskantní experiment s názvem „Weapon X“…

Wolverine se provedením i obsahem vrací do 80. let, kdy tmu promítacího sálu prozářili borci jako Arnold Schwarzenegger nebo Steven Seagal. Sociální drama v hávu akčního komiksu vystřídal prostý příběh osamělého drsňáka, který se po násilné smrti své milované vydává vyvrhnout armádu padouchů. Morální poselství nahradilo nenápadité dilema, zda zabít či nezabít (přičemž Wolverine vždy spolehlivě volí možnost a) a téma souboje mezi znepřátelenými bratry. Oba tyto motivy mohly být základem filmu, čímž by tvůrci nenarušili vyznění série a zároveň by jí dali nový rozměr. Do popředí se ale dostává akce a občasné mudrování postav působí jako nutná slovní výplň. Faktem je, že Hugh Jackman nemá ani Seagalovy chvaty, ani Schwarzeneggerovu muskulaturu (ač se o ni evidentně snažil) a na archetypálního akčního hrdinu nemá ani dostatečné charisma. Jeho vzteklá grimasa začíná nudit po první polovině. Mnohem větší pozornost na sebe poutá Liev Schreiber jako Victor Creed, později známý jako Sabretooth. Schreiber má ale do málomluvného a nedovtipného primitiva z prvních X-Men hodně daleko. Jeho Creed je děsivé, animální monstrum, v jehož klidné, jemném úsměvu je skrytá obrovská zuřivost. Škoda, že jeho zvířecí běh po všech čtyřech vypadá trochu rozpačitě. Jako zbytek akčních scén.

Režisér Gavin Hood se zřejmě snažil zaujmout jak příznivce osmdesátkových akčních béček, tak i teenagery- když posílá některou z postav do boje, nechává ji ve „snyderovsky“ zpomalených záběrech rozsekávat kulky vejpůl nebo rozehrávat čarostřelecké orgie ve stylu Wanted. To neznamená, že se při akčních scénách budete nudit, když už vypadají zvláštně, jsou alespoň zábavné. Horší už je to s jednáním postav. Všichni zúčastnění se chovají jako pitomci. Bezprostředně poté, co má Wolverine obalenou kostru nezničitelným kovem, jej nepřátelé zkoušejí zastřelit obyčejnými náboji, přestože hlavní padouch má k dispozici kulky z onoho kovu. Načež po jeho stopě vysílá zabijáka s pokynem „usekni mu hlavu.“ Podobných nelogičností je zde více, postupem času jich stále přibývá a vše vrcholí připitomělým závěrem. Wolverine nakonec není nic, než akční béčko. Diváci, neznalí komiksu i prvních tří filmů, budou zmateni, ty „šťastnější“ čeká zklamání.

40%

Režie: Gavin Hood
Scénář: David Benioff, Skip Woods
Hrají: Hugh Jackman (James Howlett/Logan/Wolverine), Liev Schreiber (Victor Creed), Danny Huston (William Stryker), Lynn Collins (Kayla Silverfox)
USA, 2009, 107 min