Vlhká místa (Feuchtgebiete) – Kontroverzní nechutná zábava – recenze

V kinech od: 21.11.2013

CSFD IMDb WWW US Recenze CZ Recenze

Na provokativní německé komedii Vlhká místa je poměrně dost zajímavého. Je to, jako by někdo vzal dynamičtější, dravější a drsnější variaci na Holky to chtěj taky a zkombinoval ji s Trainspottingem nebo tak něco. Už dlouho jsem nebyl z nějakého filmu tak rozervaný ohledně toho, jestli se mi vlastně líbí, nebo nelíbí, přestože jsem se u něj vlastně dobře bavil.

vl1

Pozoruhodná je hlavní hrdinka, osmnáctiletá Helen, která je sexuálně otevřená, ráda se obnažuje a provokuje, experimentuje v oblastech sexu a hygieny – mimo jiné objíždí svými intimními partiemi prkýnka na veřejných záchodech, aby vyzkoušela, jestli z toho chytí infekci, chová se amorálně, lže a dělá různé divné věci (např. si s nejlepší kamarádkou na důkaz svého přátelství navzájem mažou po obličeji menstruační krev té druhé). Nejdříve mi byla sympatická díky své upřímnosti, ale pak mi došlo, že to je psychopatka, jejíž činy jsou pro mě nepochopitelné (stejně jako celý film).

Jistá amorálnost v jejím chování je vidět kupříkladu ve scéně, kdy vybere z ledničky všechnu zeleninu a vezme si ji do koupelny, aby vyzkoušela, s čím se nejlépe masturbuje (mrkev a okurka vedou, zázvor děs běs). Pak odnáší použitou zeleninu zpět do ledničky a narazí na mladšího bratra, který se jí ptá: „Ty budeš něco vařit?“ A ona na to: „Ne, já jsem si to jenom půjčila.“

Jisté plus spočívá v tom, že tu masturbaci hlavní hrdinky vidíme! Herečka Carla Juri nejenže předvádí velmi dobrý herecký výkon, ale navíc je pohledná a je poměrně často nahá. Různých odhalených prsou a rozkroků je ve filmu požehnaně a nechybí holení ženského klína, lesbický sex, nebo scéna, kdy čtyři muži masturbují nad pizzou, přičemž vidíme jejich penisy v detailním záběru a následná ejakulace probíhá ve zpomaleném záběru za hudebního doprovodu valčíku Na krásném modrém Dunaji. Něco takového jsem ještě ve filmu neviděl a nikdy by mě nenapadlo, že něco takového uvidím v kině! Film je do patnácti let nepřístupný, což je podle mě ještě příliš mírné.

vl2

Musí se nechat, že navzdory námětu je film opravdu skvěle technicky natočený. Tvůrci s ním měli pravděpodobně vyšší ambice a vtiskli mu adrenalinem napěchovaný vizuál plný sytých barev a kamerových filtrů za asistence výborné práce kamery a střihu. Z technického hlediska je výsledek plně srovnatelný např. s filmy Guye Ritchieho. Na druhou stranu se rozpadá do dvou rozdílných žánrů. Prvním je teenagerovská komedie, kde je kladen důraz na nahotu, tělní tekutiny, komické situace a scény s brutální vtipnou pointou na konci (u mnohých z nich jsem se smál nahlas, včetně té zmíněné s pizzou). Druhým je hořká komedie o dospívání, kde se tvůrci snaží hrát na serióznější notu, ale moc jim to nejde. Řeší se tu vztahy, traumata z dětství, hlavní hrdinka se snaží dát zpátky dohromady své rozvedené rodiče apod., což naprosto vůbec nefunguje.

Nevadily mi scény, které asi spoustě lidem budou připadat „nechutné“, protože na rozdíl od jiných teenagerovských komedií, kde se běžně dělají vtípky o spermatu a výkalech, tak tady to nepůsobí vůbec trapně a navíc je to stylově natočené.  Naopak mi vadilo, že naprosto není jasné, kdy hrdinka říká pravdu a kdy záměrně lže a která scéna se opravdu stala a která byla jen snem nebo představou.  Pak má film možná až příliš průzračný a primitivní děj, který se ztrácí ve změti nesouvisejících komediálních scének: Helen si jednoho dne při holení rozřízne hemeroidy a je převezena do nemocnice, kde se zamiluje do sympatického doktora, který asistoval při operaci jejího řitního otvoru. To je celé, opravdu.

Komedii Vlhká místa hodnotím mírně nadprůměrně, protože kolem a kolem to je nadstandardně vydařená záležitost, která se nevidí každý den a která není pro každého. Doporučit ji někomu bych si ale netroufl, protože ani ti nejzarytější fajnšmekři nejsou všichni natolik úchylní, aby jim její styl humoru sednul. A docela by mě zajímalo, co na ni budou říkat ti patnáctiletí teenageři, až na ni půjdou do kina.

Hodnoceni: 60%

Režie: David Wnendt
Scénář: David Wnendt, Claus Falkenberg
Předloha: Charlotte Roche (kniha)
Kamera: Jakub Bejnarowicz
Hudba: Enis Rotthoff
Hrají: Carla Juri, Peri Baumeister, Meret Becker, Christoph Letkowski, Axel Milberg, Edgar Selge
Německo, 2013, 109 min

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *