CZ Premiéra: 20.6.2013

Univerzita je prequelem filmu Příšerky s.r.o. Nejen hlavní postavy, ale i některé z dalších si můžeme z předchozího filmu pamatovat, což pobaví a například i vysvětlí vztahy mezi nimi. Dozvíme se, jak se z Mika a Sullivana stala nerozlučná dvojka a další důvod rivality se zlou příšerkou Randallem.

Mike udělal nástupem na Univerzitu pro příšerky velký krok ke splnění svého snu stát se strašákem. Jeho ambice jsou sice vysoké, ale je ochoten obětovat cokoli a prošprtat každou volnou chvíli. Spolužák Sulley je naprostý opak. Frajírek, co si myslí, že školu proleze s tím, co umí a díky slavnému jménu. Zpočátku se nesnášejí, jelikož pro jednoho byla cesta na vejšku trnitá a pro druhého snadná, během studia se však karta obrátí. Jsou rivalové, ale kvůli problémům, co je potkají, musejí spojit síly a pokusit se spolupracovat. Jako v tradičních příbězích i oni najdou štěstí v neštěstí, tedy přátelství po vyhazovu ze školy.Aby se dostali zpět na fakultu, musí se spojit s partou naprostých outsiderů, která s nimi bude jako tým soutěžit o vstupenku zpět. Konec je, jako vždy happyend, ale tak trochu překvapivý a možná by se mohl zdát motivačním.

Film tentokrát neobsahuje tak emocionální scény jako předchozí snímek, ale i tentokrát atmosféra na chvíli zvážní. Ani tak se ovšem divák nedojme, jde čistě o zábavnou oddychovku.

Pixarovské animace nemá už skoro cenu hodnotit. Zase jsou skvělé. Design postaviček je bezchybný, různobarevné příšerky září do všech stran a každá je jiná, i když velmi málo jich je skutečně strašidelných, alespoň pokud nejste malé dítě. Ty nejděsivější působí jako zástupci Gothic či jiného temného stylu, což pobaví spíše starší publikum. Otravná matka jednoho z outsiderů však pobaví každého. Osobnost Mika se pro milovníky předchozího filmu nezměnila a frajerská povaha Sullivana je nakonec také vysvětlena. Je ale lhostejné, zda si pustíte Univerzitu dříve než Příšerky s.r.o. nebo naopak.

Celý příběh je zasazen do amerického univerzitního prostředí, které se nám může zdát poněkud cizí, ovšem mezifakultní i meziuniverzitní rivalitu u nás také dobře známe. Nad pár vtípky se tedy nejspíš pousmějí hlavně lidi, co se v takovém prostředí pohybují. S většinou narážek si dabing poradil skvěle, navíc mi přijde, že se celkově velmi povedl, co se týče výběru hlasů atd.

Dalším pozitivem na filmu se mi zdál výběr hudby. Nebyla složena jen z popu, hip hopu nebo jiného moderního stylu, jak je poslední dobou oblíbené. Samozřejmě, že moderní hudba dokreslovala atmosféru párty, ale jinak nebyla naštěstí příliš využívána.

Univerzita pro příšerky je zdařilý animák. Stejně jako většina má ambice pobavit velké i malé diváky a to podle mně splňuje. Snímek obsahuje schéma pohádek, kdy odstrčený a různým způsobem znevýhodněný hlavní hrdina, tedy Mike, dosáhne svých snů. Ovšem Mikovi nepomůže žádná nadpřirozená moc, musí si pomoci sám. Díky vlastní snaze a píli dosáhne toho, co vždycky chtěl. A to i přes to, že cesta nebyla vždy snadná. Pro děti tedy nejen zábava, ale i poučný příběh. A starší divák se pobaví. Prostě super podívaná.

Předfilm – Láska mezi kapkami deště

Déšť, lidé v holínkách, usmívající se deštníky, okapy a kanály působí, jako kdyby Pixar reagoval na deštivý květen a povodně. Konec června má být však slunečný, a tak si diváci v kině na tento nečas jen zavzpomínají během roztomilé romantické podívané o dvou zamilovaných deštnících, co k sobě hledají cestu. Snímek je především vizuálně zajímavý, jinak moc ne.